Průzkum: Průměrná domácnost by z úspor přežila skoro čtyři měsíce

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Michael Tomes, E15

Průměrná česká domácnost by v případě výpadku veškerých příjmů dokázala vyžít ze svých úspor tři měsíce a 21 dní. Našetřené peníze by jí tak vystačily na dobu o šest dní kratší, než tomu bylo na konci druhého čtvrtletí. V meziročním srovnání jde naopak o nárůst o 18 dnů. Vyplývá to z pravidelného průzkumu ING Bank.

Nárůst vykazuje i potenciál spoření. Zatímco před rokem mohli Češi odkládat 25 procent příjmu, nyní by to bylo až 31 procent. V průměru mají naspořeno 116 tisíc korun.

„Mírný pokles úspor českých domácností ve třetím kvartálu je možné sledovat prakticky v průběhu celého sledování indexu. Pravděpodobně za ním stojí náklady spojené s dovolenými a s prázdninami, během kterých Češi často sahají do finanční rezervy,“ uvedl ředitel retailového bankovnictví ING Bank ČR Libor Vaníček.

Přes mírný mezičtvrtletní pokles však podle něj trend růstu úspor českých domácností trvá. Vývoj české ekonomiky i další faktory obecně naznačují, že finanční rezervy Čechů mají potenciál stoupat i nadále.

Vysokoškoláci mají našetřeno na delší dobu

Index úspor tradičně táhnou lidé s vysokoškolským vzděláním, jimž by finanční rezerva v případě výpadku příjmu stačila na téměř sedm měsíců. Zhruba tři a půl měsíce by dokázali chod domácnosti z úspor financovat lidé s maturitou, zatímco v případě domácností lidí se základním vzděláním by šlo o necelé dva měsíce. Lidé se základním vzděláním mají v průměru našetřeno kolem 64 tisíc korun, vysokoškoláci bezmála čtvrt milionu.

Z regionálního pohledu jsou na tom nejlépe Pražané, kteří mají finanční rezervu na více než čtyři měsíce. Zbývající regiony asi na tři a půl.

Průměrný měsíční příjem domácností se základním vzděláním se nejčastěji (téměř u třetiny z nich) pohybuje v rozmezí 10 až 20 tisíc korun, lidé s maturitou si nejčastěji (25 procent) domů přinesou mezi 30 a 40 tisíci korunami měsíčně. Nejvyšší podíl domácností vysokoškoláků (téměř pětina) má příjmy mezi 40 a 50 tisíci korunami.

Vysokoškoláci mohou šetřit až 46 procent příjmů

Obdobné trendy lze vysledovat i u spoření. Češi se základním vzděláním by mohli odkládat 22 procent příjmů, zatímco domácnosti se zastoupením vysokoškoláků mohou spořit až 46 procent příjmů.

Průzkum ING Bank je opakovaným měsíčním on-line dotazováním na reprezentativním vzorku populace, jehož cílem je zjistit potenciál spoření a index úspor českých domácností. Data jsou za červenec až září 2015. Dotazování se účastnilo zhruba 1500 respondentů z Čech a Moravy ve věku 18 až 60 let. Průzkum uskutečnila agentura TNS AISA.