Firma s pětisetkorunovým základním jměním, která může mít pod palcem až půl miliardy korun od drobných investorů. To vše bez jakékoli regulace a dohledu. Bonusem pak může být nedohledatelný majitel. Tak v Česku funguje prakticky neviditelná část trhu investic nechvalně známá jako „patnáctkové fondy“. Jejich řady v listopadu alespoň částečně provětrala Česká národní banka. Ze seznamu správců těchto kvazifondů, které v zemi zcela podle své vůle spravují miliardové majetky, smazala patnáctku firem, které ignorovaly i svou jedinou zákonnou povinnost. Totiž jednou ročně poslat ČNB stručný report. Jde o druhou masivnější „probírku“ šedých fondů na trhu za poslední rok.
„K výmazu ze seznamu přistupuje ČNB v případech, kdy se daný subjekt ani nepokusí zaslat příslušný report a nereaguje ani na výzvy ČNB k předložení informační povinnosti,“ uvádí Denisa Všetíčková z ČNB. Tyto společnosti tvářící se jako fondy banka sice nereguluje, mají ale povinnost do ČNB pravidelně zasílat informace týkající se mimo jiné počtu investorů, objemu majetku pod správou či využívaných nástrojů.
Koncem listopadu bylo těchto správců v Česku 425, tedy rekordní množství. Jen od počátku letošního roku jich přibylo téměř pět desítek a podle odhadů expertů soustřeďují majetek drobných investorů v řádu jednotek miliard korun.
Patnáctka smazaných správcovských firem přitom podle údajů v rejstříku disponovala základním jměním od zmíněných pěti set po maximálně dvacet tisíc korun. Čtveřice z nich navíc neměla buď zjistitelného vlastníka, anebo vlastnické struktury končily na anonymních zahraničních adresách.
„Samotná činnost správce či jeho investiční strategie nepodléhá schvalování dohledu ze strany ČNB,“ zdůrazňuje Všetíčková s tím, že správci nedostávají od ČNB žádnou licenci a ČNB jejich činnost nijak nekontroluje.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
