Rozdáváte moc dividend a oslabujete ekonomiku, čelí kritice evropské banky

Sídlo ECB ve Frankfurtu

Sídlo ECB ve Frankfurtu Zdroj: Reuters

Přehnané množství peněz, které mohly pomoci slabé evropské ekonomice, vyplatily na dividendách banky v eurozóně od vypuknutí finanční krize v roce 2007. Nejvíce vydělali akcionáři finančních domů ve Španělsku a Francii. Tvrdí to Banka pro mezinárodní vypořádání (BIS), podle které by se na problém měli zaměřit centrální bankéři a regulátoři bankovního trhu.

„Banky vyplácely na dividendách podstatné množství hotovosti. Dokonce i v těch regionech, kde jejich půjčky nebyly dostatečné pro oživení ekonomiky,“ prohlásil na setkání centrálních bankéřů ve Frankfurtu Hyun Song Shin, šéf výzkumu BIS, která se označuje jako „centrální banka centrálních bank“.

Odměňování akcionářů snižuje bankám kapitál a klesá tím jejich schopnost poskytování půjček. Kritika BIS přichází ve chvíli, kdy mnozí bankéři volají po uvolnění kapitálových požadavků, které by umožnilo zvýšit úvěrování. BIS, která se podílela na pokrizovém zpřísnění bankovní regulace, takové názory odmítá.

Objem dividend a nerozděleného zisku bank eurozóny v mld. eur 2007-2014Dividendy a nerozdělený zisk bank v Eurozóně 2007-2014 v miliardách eurDividendy a nerozdělený zisk bank v Eurozóně 2007-2014 v miliardách eur | Mezinarodni banka pro vyporadani (BIS)Zdroj: Banka pro mezinárodní vypořádání (BIS)

Regulátoři bankovního trhu včetně ECB mají pravomoc zabránit bankám vyplácet dividendy, ale pouze pokud jejich kapitál klesne pod určitý limit. Z pohledu banky však neodměňování akcionářů může vést k jejich nespokojenosti a tím pádem i poklesu akcií.

Nejvíce štědří vůči akcionářům jsou banky ve Francii, Španělsku a Itálii, kde dividendy dokonce přesáhly nerozdělený zisk. Podle studie BIS devadesát největších bank eurozóny vyplatilo od roku 2007 do roku 2014 celkem 196 miliard eur (5,3 bilionu korun). Nerozdělený zisk přitom v tomto období dosáhl 261 miliard. Pokud by tedy nebylo dividend, loňský rok mohl nerozdělený zisk být vyšší až o 75 procent.

Centrální bankéři zvyšují sociální nerovnost

Miroslav Zámečník: Banky – zdroj všelikého ekonomického nemravu?