Rozvíjející se svět je rukojmím Fedu. Světová banka věští odliv kapitálu

Sídlo amerického FEDu v Eccles Building ve Washingtonu

Sídlo amerického FEDu v Eccles Building ve Washingtonu Zdroj: CC BY-SA 3.0 AgnosticPreachersKid via Wikimedia

Jaroslav Bukovský
Americká centrální banka (Fed) drží prst na spoušti recese rozvíjejícího se světa. Podle zprávy Světové banky by letos v extrémním scénáři mohl takřka ustat příliv kapitálu do těchto ekonomik. Stane se tak v případě, že se utahování měnové politiky vymkne kontrole a světové úrokové sazby vzrostou příliš rychle. Černý scénář Světové banky počítá s tím, že příliv peněz rozvíjejícím se zemím klesne až o 80 procent a výnos amerických desetiletých dluhopisů se takřka zdvojnásobí.

„Téměř čtvrtina rozvíjejících se ekonomik by prakticky okamžitě ztratila přístup ke globálnímu kapitálu. V některých zemích by kombinace vysokých úrokových sazeb a prudkého oslabení přílivu zahraničního kapitálu mohla vést k finanční krizi,“ uvádí analytik Světové banky Andrew Burns s tím, že vysoké sazby mohou vydržet řadu měsíců. Nejvíce by podle něho utrpěly země s vysokým podílem krátkodobého dluhu na celkových závazcích.

Pouhý jeden procentní bod výnosu amerických desetiletých dluhopisů navíc loni stačil k jednomu z největších odlivů kapitálu z rozvíjejících se zemí za několik let. Od června, tedy krátce poté, co Fed oznámil záměr ukončit kvantitativní uvolňování, do srpna odteklo z fondů těchto zemí 64 miliard dolarů spekulativního kapitálu, což v zemích jako Brazílie, Indie, Indonésie, Turecko či Jihoafrická republika způsobilo prudké propady cen akcií, bondů i národních měn.

Z prognózy Světové banky
Světová banka předpokládá pro příští rok zrychlení globální ekonomiky. Místo loňských 2,4 procenta má svět letos povyrůst o 3,2, v příštím roce pak o 3,4 procenta. Podprůměrným tempem 2,2 procenta porostou vyspělé ekonomiky. I tak se ale oproti loňskému roku jejich výkon díky slábnoucím fiskálním škrtům a ustupující politické nejistotě téměř zdvojnásobí. Z rodiny nejvyspělejších zemí se nejrychlejší oživení očekává ve Spojených státech. Americká ekonomika má z loňských 1,8 zrychlit na 2,8 procenta, v roce 2015 pak na 2,9 procenta. Konečně i eurozóna po dvouleté recesi obrátí k růstu: letos o 1,1, v příštím roce pak o 1,4 procenta. V roce 2016 pak zóna jednotné měny poroste oproti Americe jen polovičním tempem (1,5 procenta).

„Šlo o varovný výstřel před příď rozvíjejících se trhů,“ uvedl analytik Burns s tím, že podobná tržní reakce by mohla nastat i letos, jen v ještě větším měřítku. Pokud by letos došlo k další vlně úprku globálního kapitálu z těchto zemí, nejvíce by to postihlo Jižní a Střední Asii, ale také jižní Evropu a subsaharskou Afriku. Právě v těchto regionech se totiž příliv kapitálu ze zahraničí nejvíce podílí na zdejších ekonomikách.

Světová banka v této souvislosti snížila předpokládaný růst rozvíjejících se zemí pro letošní rok na 5,3 z dosavadních 5,6 procenta. To je o více než třetinu pomalejší tempo, než jakým tyto ekonomiky rostly před začátkem finanční krize. I tak podle banky růst rozvíjejících se zemí oproti loňským 4,8 procenta zrychlí. V příštím roce má rozvíjející se svět růst tempem 5,5 procenta.