Zatímco během poslední obdobné transakce před třemi lety chtěli investoři za desetiletou půjčku Moskvě v tvrdé měně roční úrok kolem pěti procent, nyní žádají o desetinu méně. „Vzhledem k výnosovému marasmu si dluhopis oceněný výnosem kolem 4,5 procenta umístění jistě najde,“ soudí analytik Consequ Martin Lobotka.
Moskva naposledy předhodila vyspělým trhům své dolarové dluhopisy v roce 2013. Tehdejší emise vynesla sedm miliard dolarů, nyní se Rusko podle svého ministerstva financí obrátilo na 25 západních investičních bank s předběžnou nabídkou papírů v objemu kolem tří miliard. Oproti financování v domácí měně Moskva výrazně ušetří, desetiletý dluhopis vydaný v rublu totiž vládu ročně vyjde dvakrát dráže.
Nabídkou dluhopisů v objemu kolem 3 miliard dolarů Rusko otestuje náladu na západních trzích.
„Podstatné pro úspěch emise bude to, jak se Západ vyrovná se sankcemi. Ty se sice netýkají vlády, ale vzhledem k jejím vazbám na sankcemi dotčené instituce je možné, že se alespoň část těchto peněz může dostat právě do těchto rukou. Pokud Evropská unie spolu s USA vyvinou neformální tlak na finanční instituce, může být poptávka ze Západu nízká,“ dodává Lobotka.
Rusko se potýká se sankcemi od roku 2014, v souvislosti s nimi se zhoršilo hospodaření řady ruských firem v čele s bankami. Cenový kolaps komoditního trhu navíc prudce ubral z příjmů státního rozpočtu, Moskva tak v poslední době hledá čerstvé příjmy. Součástí je vedle cizích zdrojů i privatizační plán počítající s prodejem podílů v klíčových státních firmách.
