Šéf KBC: Chystáme investice v Česku a na trzích, kde nyní působíme

Johan Thijs

Johan Thijs Zdroj: KBC

Skupina KBC je momentálně ve fázi hledání vhodných investic, které by jí pomohly posílit své stávající pozice na trzích, kde působí, Česko nevyjímaje. V rozhovoru s E15 to potvrdil výkonný ředitel skupiny Johan Thijs. „Pokud se na trhu uvolní k prodeji nějaký byznys, který by šlo koupit, rozhodně o tom budeme uvažovat,“ tvrdí Thijs.

KBC na sklonku roku 2015 předčasně splatila státní pomoc, kterou jí poskytla vlámská regionální vláda. Proč?

Naskytl se k tomu perfektní okamžik i kapacity. Navíc, samotná existence závazku vůči vládě nepůsobila příliš dobře, zbytečně připomínala to selhání, kterým jsme v roce 2008 při začátku finanční krize prošli. Bylo to také gesto vůči daňovým poplatníkům, že své sliby o splacení dluhu míníme vážně.

Z čistě finančnického pohledu jsme ke splacení přistoupili také kvůli změně účtování samotné vládní pomoci – doposud byla považována za kapitálovou injekci, od roku 2017 by se však změnila na klasický dluh, který by pro nás byl velmi drahý. Zároveň se nám také podařilo vybudovat velmi vysokou kapitálovou přiměřenost, která nám umožnila tuto pomoc splatit.

Jaké bylo nejtěžší rozhodnutí, které jste v rámci „obrození“ skupiny KBC musel učinit?

Asi nejtěžší pro mě byl prodej aktivit, které by šly nazvat jako rodinné stříbro – vždyť KBC některé z těch firem zakládala před padesáti, sedmdesáti lety. Navíc jsme se museli stáhnout z aktivit v zemích, které byly významné nejen z hlediska své velikosti, ale také podílu na tvorbě zisků skupiny. A to vše se dělo v okamžiku, kdy trhy rozhodně nebyly vyvážené, nenabídly nám patřičné ocenění těchto prodávaných firem. To mě hodně bolelo, skupina KBC se po těchto zásazích zmenšila o 45 procent.

Mezi jedno z těchto strategických rozhodnutí patří také neumístění ČSOB na akciový trh. Jak jej zpětně hodnotíte?

Bylo to bezpochyby správné rozhodnutí.

Proč?

Skupina KBC je postavena na třech pilířích – jeden tvoří byznys v Belgii, další byznys v Česku. Třetí by se dal nazvat jako „mezinárodní“ pilíř, kam spadají obchodní aktivity z ostatních zemí. Nevysláním ČSOB na burzu jsme tak dali jednoznačně najevo, jak moc na byznys v Česku spoléháme. Druhým „pro“ tohoto rozhodnutí pak samozřejmě byla možnost plně využít synergií, které pro nás z plného vlastnictví ČSOB vyplynuly.

V příštích několika letech určitě hodláme investovat, ale pouze v zemích, v nichž jsme momentálně přítomní – tedy v Belgii, Česku

Posledních několik let se KBC soustředila na generování likvidity – jednak na splnění kapitálových požadavků, ale jednak, jak jste ostatně sám zmínil, ke splacení vládní pomoci. Toto generování prostředků, předpokládám, jen tak neustane. Kam hodláte ty budoucí prostředky investovat? Nakoupíte zpátky nějaké dříve divestované byznysy?

Nyní máme slušný finanční buffer - naše kapitálová přiměřenost dosahuje zhruba patnácti procent, regulatorní minimum je přitom 10,25 procenta, ale časem se zvyšuje a, bohužel, nejsme si zcela jisti, jak moc rychle to bude. Čeká nás období změn a nástupu nových regulatorních rámců pro finanční instituce, které si mohou klást další, přísnější podmínky a požadavky na dostatek kapitálu.

Když však pomineme tato pravidla, zbývají nám dvě možnosti – organický růst a investice. V příštích několika letech určitě hodláme investovat, ale pouze v zemích, v nichž jsme momentálně přítomní – tedy v Belgii, Česku, případně Slovensku, Maďarsku, Bulharsku a Irsku. Na těchto trzích se rozhodně již nyní rozhlížíme, zda je něco k dispozici a hodnotíme, zda by ta investice dávala strategický smysl a zda samozřejmě skupině přináší nějakou přidanou hodnotu.

Co vás v Česku zaujalo?

Česko je určitě jednou ze zemí, kde chceme expandovat, nakupovat. Jsme jedním z lídrů trhu v bankovnictví, ale například v pojišťovnictví tomu tak není a je jasné, že s tím musíme něco udělat. Už nyní podnikáme kroky pro zvýšení organického růstu, ale pokud se v příštích dnech na trhu uvolní k prodeji nějaký byznys, který by šlo koupit, rozhodně o tom budeme uvažovat.

Kde podle vás leží budoucnost bankovního sektoru?

V plnění potřeb zákazníků co se týče finančních služeb a produktů. To je alfa a omega všeho, co děláme.

Jak ale to plnění potřeb ovlivní digitalizace, mobilní platby a podobně?

Z mého pohledu se ptáte znovu na to samé. Pro mě digitalizace a mobilní platby jsou jednoduše expresí změny zákaznických preferencí ve způsobu uspokojování svých finančních potřeb. Právě digitalizace představuje největší výzvu v pokroku v bankovním sektoru. Digitalizace umožňuje zákazníkům práci s dodatečnými informacemi, maximální pohodlí, dostupnost našich služeb 24/7… To je zásadní.

Chceme mít všechny produkty dostupné napříč prodejním spektrem. I hypotéky

Hodně se v poslední době hovoří o multikanálovém prodeji bankovních produktů…

Naše ambice je v tomto ohledu jasná: mít všechny produkty dostupné napříč prodejním spektrem. I hypotéky. Nejsem si stoprocentně jistý, že to bude vhodné řešení pro všechny klienty, ale měli bychom být alespoň schopni tuto nabídku poskytnout.

Dnes to zpravidla třeba právě u hypoték chodí následovně: Zákazníci zajdou do banky, vyjednávají tam o podmínkách, sbírají informace, pak přijdou domů, proberou jednotlivé detaily se svými partnery, rozhodnou se, a pak opět vyrazí do banky. Podle mě by ale stoprocentně měli mít možnost namísto cesty zpět na pobočku pouze otevřít internetový prohlížeč a říct bance/svému poradci: „Jdeme do toho“. To je budoucnost služeb a tímto směrem se snažíme ubírat.

KBC se v Belgii zaměřila také na startupovou scénu s vlastním inkubátorem Start It @KBC. Hodláte něco podobného přenést i do Česka?

Náš inkubátor slaví v Belgii poměrně velký úspěch, a to díky našemu čtvrtému internímu firemnímu pilíři, kterému říkáme „Ujmout se své role ve společnosti“. Jako banka tu roli máme danou jednak našimi tradičními činnostmi – poskytováním úvěrů, pojišťováním, poradenstvím jednotlivcům i firmám. Zároveň do té role ale také spadá jakási stimulace podnikatelského prostředí, motivace začínajících byznysmenů.

Právě tato oblast v Belgii byla poměrně složitá – velmi málo lidí zde mělo o podnikání zájem. Zřídili jsme proto Start It @KBC, který funguje trochu jinak, než běžný inkubátor. Lidé se v něm mohou učit, jak podnikat. Pokud uvidíme podobnou potřebu i v Česku, nevidím překážku spustit něco podobného i tam.

Momentálně máme v programu kolem 230-240 startupů, kterým poskytujeme prostředí, v němž mohou v klidu přemýšlet o svém nápadu, a o něco méně se starat o takové ty „všední“ povinnosti podnikatele, zároveň se ale postupně učit, jak tyto povinnosti zvládat a vykonávat.

Jaký budou mít dopad ambice firem jako Google, Apple a Samsung na transakční služby, respektive bankovní služby?

Pokud by se tyto firmy vůbec někdy rozhodly poskytovat bankovní služby, neuspějí. Lidé podle mého názoru upřednostní tradiční banky. Ony ale ten krok do našeho prostředí neudělají, zůstanou jen ve „svém“ tech- sektoru.

Tvrdím ale, že pokud budou banky schopné poskytnout stejnou službu, stejnou uživatelskou zkušenost a pohodlí, jako tak činí tyto firmy se svými platebními formáty, tak rozhodně nemám obavu o budoucnost bank. Nezapomínejme, Apple zatím pouze nabízí technologii, zařízení, pohodlí pro zákazníka. „Opravdovou“ službu v tomto případě ale stále zajišťuje ve většině případů VISA, finanční skupina.

Johan Thijs (50)
Ve skupině KBC začal pracovat v roce 1988, od roku 2001 řídil oblast neživotního pojištění v KBC Insurance, v roce 2009 se vyhoupl na pozici ředitele belgického byznysu skupiny KBC a od roku 2012 řídí KBC Bank a celou KBC Group.