Šéf Spolkové banky: ECB by měly znepokojovat nízké zisky bank

Šéf německé Spolkové banky Jens Weidmann

Šéf německé Spolkové banky Jens Weidmann Zdroj: Chatham House, Wikimedia Commons (CC BY 2.0)

Evropská centrální banka (ECB) by se neměla zaměřovat na co nejrychlejší zvyšování inflace a měla by být v tomto ohledu flexibilní. Znepokojovat by ji v současné době měly naopak nízké zisky bank, protože ty snižují účinnost její měnové politiky. Řekl to člen bankovní rady ECB a šéf německé centrální banky Jens Weidmann.

Inflace v eurozóně je už léta pod střednědobou cílovou úrovní, kterou má ECB stanovenu těsně pod dvěma procenty. ECB se ji snaží stále důraznějším uvolňováním měnové politiky dostat nahoru, to se jí ale stále nedaří. Mezi členy banky se podle agentury Reuters debatuje o tom, jak rychle by se inflace měla dostat ke dvouprocentnímu cíli a co přesně znamená termín „střednědobý“.

„Střednědobě není něco ve vzdálené budoucnosti, ale také to není 'co nejrychleji, jak je možné, a za každou cenu',“ řekl Weidmann. „Střednědobý horizont tedy záměrně obsahuje určitou nejednoznačnost,“ dodal.

Centrální bankéři většinou pod slovy „střednědobý cíl“ chápou období dvou let. ECB přitom nyní nečeká, že by se inflace v zemích eura dostala ke svému cíli do roku 2018.

Deflace je jen dočaná

Eurozóna se v únoru poprvé od loňského září dostala zpátky do deflace a spotřebitelské ceny meziročně klesly o 0,2 procenta. Podle Weidmanna však tento vývoj neznamená riziko dlouhodobé deflace. Podle něj za to může hlavně dočasný pokles cen energií.

Na začátku března se ECB rozhodla podpořit hospodářský růst a inflaci v eurozóně snížením všech svých úrokových sazeb, zvýšením programu nákupů dluhopisů a novou nabídkou levných úvěrů finančnímu sektoru. Weidmann, který je znám jako zastánce přísné politiky, je odpůrcem nestandardních řešení typu nákupů dluhopisů. Tyto kroky podle něj poškozují zisky bank, o něž by se ECB měla více zajímat.

„Nás centrální bankéře příliš neznepokojují zisky bank, ale schopnost bank přenášet měnovou politiku do ekonomiky. Tato schopnost však není nezávislá na jejich kapitálové základně, protože ta do značné míry určuje, jak dobře budou banky schopny absorbovat otřesy,“ řekl Weidmann.

Nebezpečí bublin

Šéf Bundesbanky rovněž upozornil na to, že mimořádně nízké úrokové sazby mohou vést ke vzniku „bublin“ nadhodnocených cen investičních aktiv. Snižují také schopnost vlád provádět strukturální reformy, které jsou hlavní podmínkou požadovaného zrychlení ekonomického růstu a oživení inflace, uvedl Weidmann.

Základní úroková sazba ECB se nyní nachází na rekordním minimu 0,05 procenta. Depozitní sazba je dokonce záporná, takže finanční ústavy musejí za peníze uložené u centrální banky platit. ECB se pomocí nízkých úroků snaží podpořit poskytování půjček podnikům a spotřebitelům, a tím i celou ekonomiku.