Pro ministerstvo financí je nyní prioritou zavedení evropské směrnice Solvency II do českého práva a kvůli tomu potřebuje schválit zmiňovanou novelu, která měla platit již od počátku roku. „Transpozice směrnice musí být dokončena co nejrychleji, jinak České republice hrozí sankce ze strany Evropské unie,“ uvedlo MF. Pokuta může dosahovat i stovek milionů korun.
Financemi předkládaná novela upravuje činnost pojišťoven podle několika evropských směrnic. Cílem je posílení finanční stability pojišťoven, a tím i ochrany jejich klientů. Měla by také rozšířit dohledové pravomoci České národní banky.
Nynější návrh novely ale rezignuje na regulaci odměn za zprostředkování životního pojištění, kvůli čemuž se loni rozhořel spor mezi ministrem financí Andrejem Babišem a Ladislavem Šinclem. Právě tento poslanec ČSSD do zákona prosazoval omezení provizí. Sněmovna nakonec loni v listopadu i díky hlasům koaličních poslanců Šinclovy pozměňovací návrhy, a pak také celou vládní novelu, zamítla.
Podle aktuálních čísel ČNB byla makléřská profese navzdory hrozícím regulacím stále velmi žádaná. Během loňského roku, kdy se o omezení provizí mluvilo, se u centrální banky nově registrovalo 6864 pojišťovacích zprostředkovatelů, přičemž ve stejném období zaniklo 1147 registrací.
Regulace tak zájemce o vstup do branže neodrazuje, navíc pro ni hovoří i nekalé praktiky používané některými finančními poradci. Nejznámější je případ pojišťovacího zprostředkovatele Lukáše Štorka, který na provizích inkasoval desítky milionů korun. Štork kvůli svým praktikám dostal v říjnu 2013 od ČNB rekordní pokutu šest milionů korun, což byla vůbec nejvyšší sankce v historii pro zprostředkovatele. Byl rovněž vyloučen z profesní organizace.
Štork podle ČNB zprostředkovával investiční životní pojištění klientům, pro které nebyl tento produkt vhodný, nedostatečně informoval o poplatkové struktuře a nedostatečně zaznamenával požadavky klientů. Se Štorkem přitom již podobné řízení centrální banka vedla v roce 2010. Tehdy mu nařídila, aby přestal nevhodné pojistné smlouvy klientům nabízet.
Změnil si i jméno
Na finančním trhu působil Lukáš Štork od roku 2005, trest dostal při práci pro společnost OVB Alfinanz, která ho opakovaně vyhlásila nejlepším poradcem. Následně dělal u Broker Consulting a krátce i pro PlanSecur.
Před dvěma lety si makléř dokonce změnil příjmení na Mikula, a to podle své manželky. Od loňského listopadu se už podle údajů v živnostenském rejstříku opět jmenuje Štork. Loni v květnu si založil eseróčko Luco Business Operation. Co přesně dělá ale nelze zjistit, firma nemá žádný web.
Podle databáze podnikatelských subjektů společnosti Cribis měl Štork jako OSVČ slušné příjmy. V roce 2011 figuroval v kategorii tři až pět milionů korun ročního obratu a v letech 2012 až 2014, tedy tři roky po sobě, se dokonce vyhoupl do kategorie 10 milionů až 29 milionů korun.
