Období, kdy byli investoři ochotni platit za nákup českého dluhu, skončilo. Po více než dvou letech totiž nesou dluhopisy české vlády kladný úrok, financování státu se tak postupně prodraží.
Ještě počátkem letošního roku trh platil za půjčku Česku až 1,2 procenta úroku ročně. Dvouletá éra záporných sazeb vynesla státu 1,6 miliardy korun rozpočtových příjmů navíc. Odborníci přesto vyčítají vládě, že období historicky nejlevnějšího dluhu dostatečně nevyužila.
„Náklady na financování státního dluhu porostou a naplno se projeví chyby v řízení státního dluhu, a to především velký objem vydaných krátkodobých dluhopisů a zkrácení průměrné doby splatnosti českého dluhu,“ říká hlavní ekonom poradenské firmy Deloitte David Marek.
Zatímco ještě přede dvěma lety muselo Česko vrátit půjčené peníze v průměru za 65 měsíců, koncem letošního června to bylo podle dat ministerstva financí o sedm měsíců méně. Důvodem byla po roce 2015 masivní nabídka dluhopisů se splatností kolem dvou let, za které byli investoři ochotni platit státu nejvíce.
Naposledy si stát dokázal půjčit za záporný úrok v polovině června. Krátkodobé zadlužování sice dokázalo státu vydělat, brzké refinancování těchto dluhů bude ale podstatně dražší, celková bilance tak může být pro Česko nepříznivá. „Stát zaplatí vyšší sazbu na delší dobu, než jakou by zaplatil třeba před rokem. Jeden rok tedy platil zápornou sazbu a vydělal na tom, dalších deset let ale bude prodělávat kvůli tomu, že si nižší úrok nezamkl na delší dobu,“ dodává analytik BH Securities Martin Vlček.
Zatímco nyní si stát na deset let půjčí za roční úrok přesahující jedno procento, ještě v lednu žádali investoři jen třetinu. Každá dlouhodobě půjčená miliarda tak dnes stojí na úrocích stát ročně o takřka sedm milionů korun více než na počátku roku. „Stát by se měl mít na pozoru tím spíše, že se očekává růst deficitu státního rozpočtu,“ připomíná expert Moody’s Analytics Tomáš Holinka.
