Střední Evropa by měla mít jednu velkou burzu, říká šéf Erste Treichl

Andreas Treichl

Andreas Treichl Zdroj: Erste

Středoevropský prostor poroste příštích 25 let více než jižní a západní Evropa. Tento ekonomický prostor by měl mít svojí jednu velkou burzu, a jestli bude ve Varšavě, Bratislavě nebo Vídni, to nehraje roli, řekl šéf Erste Bank Andreas Treichl v rozhovoru pro rakouský ekonomický deník Wirtschaftsblatt. Součástí středoevropské burzy by měla být i Praha, ale také Bukurešť či Záhřeb.

Střední Evropa jako region může být synonymem pro stabilitu. Rakousko a další středo- a východoevropské země by se tedy měly snažit vytvářet jednotnou identitu, podobně jako to dělají skandinávské země nebo země Beneluxu.

„V Dánsku vládnou socialisté, ve Švédsku konzervativci. Finsko je v EU a platí eurem, Norsko ani jedno z toho. Švédsko je v EU, ale nemá euro - jsou to všechno malé země, které mají vlastní samostatnost, ale dohromady jsou vnímány jako bašta stability a díky tomu přitahují investice,“ říká v rozhovoru Andreas Treichl, šéf rakouské skupiny Erste, pod kterou patří i Česká spořitelna.

Budování této identity by pomohla i jednotná burza pro celý středo- a východoevropský prostor, míní Treichl. „Bylo by možné vytvořit jednu velkou středoevropskou burzu. Kde by měla centrálu, jestli ve Varšavě, Bratislavě či Vídni, to musí být vedlejší. Jinak se nám nic nepodaří. Když budeme říkat, že jsme ochotní udělat cokoli, ale musí to být v prvním vídeňském okruhu, tak se nic nestane,“ řekl Treichl listu.

O soupeření pražské a varšavské burzy čtěte zde:

Česko-polské kapitálové derby

Součástí neregionální burzy by mělo být pokud možno co nejvíce zemí. „Musí tam být Praha, Bratislava prakticky neexistuje, v Maďarsku je to momentálně trochu složité, ale obecně čím širší, tím lepší. Nejlépe zahrnout sem i Bukurešť a Záhřeb. Je to pro Rakousko velká šance, protože tento region v příštích 25 letech poroste rychleji než jižní a západní Evropa a také než severní Evropa,“ uvedl Treichl.

Erste chce posílit v Polsku

Skupina Erste by podle slov byla ráda „spořitelnou mezi Ruskem a Německem“. Expanze v některých zemích – například na Ukrajině – ale Rakušanům nevyšla. Z Ukrajiny se Erste musela stáhnout. Problémové je i Rumunsko, kde skupina hospodaří se ztrátou, složitá politická situace komplikuje hospodaření v Maďarsku. V rumunské BCR musela Erste odepsat dalších 300 milionů eur, informovala skupina minulý týden. Navzdory Rumunsku ale prý skupina za rok 2012 počítá s rekordním ziskem 450 milionů eur.

Státem, na který by se chtěla Erste nyní zaměřit, je hlavně Polsko. „Naše pozice v Polsku musí během příštích let hodně posílit,“ říká Treichl. Erste je připravena v Polsku nakupovat. Investovat hodlá také v Srbsku.