„Jako výraz dobré vůle k naplnění dohody“ zaplatí nejprve Švýcarské banky zálohu na daň ve výši dvě miliardy franků. Úřady pak Němcům se švýcarskými konty vyměří jednorázovou daň 19 až 34 procent podle toho, jak dlouho své účty v zemi mají. Banky své peníze dostanou zpět jen v tom případě, že vybrané daně tuto sumu přesáhnou. V opačném případě se jim vrátí jen poměrná částka. Nejvíce německých klientů mají banky Credit Suisse, UBS a Julius Bär, které také uhradí převážnou část zálohy. Jak přesně si ale platbu mezi sebe rozdělí, není známo.
V budoucnu budou Němci za výnosy z vkladů svých občanů inkasovat daň 26,375 procenta, což odpovídá obdobné dani v Německu. Němci se švýcarskými konty si pak budou moci vybrat, zda se podrobí jednorázovému zdanění zachovávajícímu jejich soukromí, nebo odhalí svá švýcarská konta.
Střelba naslepo vyloučena
Smlouva vstoupí v platnost v roce 2013. „Dosažené řešení považujeme za úspěch. Podařilo se nám najít kompromis, který uspokojuje obě strany. Německo obdrží daně a Švýcarsko může klientům svých bank zajistit ochranu soukromí,“ řekl deníku mluvčí švýcarského úřadu pro mezinárodní finanční otázky (SIF).
Aby se zamezilo dalšímu ukrývání peněz na švýcarských kontech a z toho vyplývajícím daňovým únikům, budou si moci německé úřady zažádat o informace o kontech konkrétních lidí. Počet žádostí ale bude omezen na nejvýše 750 až 999 za dva roky. Přesnější číslo bude záviset na tom, zda prověrky odhalí skutečné daňové podvody. To by mělo úředníkům z Berlína zabránit získávat soukromá data bez konkrétního podezření. Nyní musí smlouvu schválit vlády obou zemí, což se dá očekávat během příštích několika týdnů.
