Ten na blogu ČNB napsal, že ačkoli zastánci i kritici politiky ČNB mají na provedené oslabení kurzu diametrálně odlišný názor, v jednom se obě skupiny vzácně shodnou – ani jedna z nich o hrozbě budoucí deflace již nehovoří. „Tím je riziko sebenaplňujících se deflačních očekávání prakticky odvráceno,“ uvedl Tomšík.
„Toto téma se zdá být pro českou ekonomiku uzavřené. Připomeňme přitom, že inflace i přes oslabení kurzu zůstává velmi nízká a nebýt ho, tak je prakticky jisté, že by dnes byla záporná. Nyní však již lze říci, že kotva v podobě stability inflačních očekávání na úrovni kolem dvouprocentního inflačního cíle není aktuálně v české ekonomice v ohrožení,“ dodává.
Na příznivý vliv devizových intervencí dnes ve svém globálním výhledu poukázal také Mezinárodní měnový fond. Ten mimo jiné zlepšil svůj výhled, když české ekonomice pro letošek přisoudil hospodářský růst ve výši 1,9 procenta.
Singer: Intervenční režim ponecháme minimálně po celý letošek
Nejnovější data z tuzemské ekonomiky navíc svědčí o tom, že Česká národní banka bude v intervencích pokračovat i celý letošní rok. V polovině března to potvrdil guvernér Miroslav Singer. „Z našeho hlediska trvá předpoklad, že zůstaneme v režimu intervencí po celý letošní rok. Je to i proto, že inflační čísla v tuto chvíli nenaznačují žádné překvapení směrem k vyšší inflaci, spíše naopak,“ uvedl Singer.
Současná prognóza ČNB počítá prozatím s koncem intervencí nejdříve na počátku příštího roku. Intervenční režim počítá s udržováním kurzu koruny nad hranicí 27 korun za euro.
Intervence vyvolaly kritiku
ČNB zahájila intervence proti silné koruně loni v listopadu. Cílem bylo oslabit korunu a uvolnit tak ještě více měnové podmínky, úrokové sazby totiž byly na nule. Koruna následně okamžitě oslabila proti euru na čtyřleté minimum.
Za svůj krok čelila ČNB kritice, hlubokou nespokojenost s intervencí vyjádřil i prezident Miloš Zeman. ČNB podle něj posunutím kurzu zpomalila vstup Česka do eurozóny. Intervence zkritizoval i bývalý prezident Václav Klaus. Zahájení intervencí označil za chybný a riskantní krok. Intervence měly podle něj „velmi sporné efekty, ale velmi nesporné náklady“.
Názory analytiků se různí. Někteří vyjadřují pochyby, zda intervence mají vůbec smysl. „Je poněkud záhadou, jak ČNB přišla právě na hodnotu 27 korun za euro, a ještě větší záhadou, jak na ni přišla v době, kdy ekonomika začala růst,“ uvedla ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.
Jiní analytici po zveřejnění čísel o lednové inflaci uvedli, že Česko by bez zásahu centrální banky patrně skončilo v deflaci. „Cenový vývoj na začátku letošního roku ukazuje, že inflace je i přes výrazné oslabení kurzu koruny bezzubá. Slabší koruna se prozatím stačila projevit v inflaci jen omezeně, další dopady se projeví v průběhu dalších měsíců, “ uvedl David Marek z Patria Finance.
Intervence ČNB zasáhly polovinu stavebních firem
