Domácí i zahraniční investoři mají stále zájem o nákup tuzemských firem, což se odráží na jejich vyšších hodnotách. Ty se vyjadřují násobkem EBITDA (zisk před úroky, daněmi a odpisy, pozn. red.). „Příkladem je loňská akvizice Plzeňského Prazdroje ze strany japonského Asahi za téměř patnáctinásobek EBITDA,“ upozorňuje managing director Patria Corporate Finance (PCF) Marek Rehberger.
Loňská rekordní transakce, při níž japonská velkopivovarnická skupina koupila pět evropských pivovarů včetně plzeňského za 7,3 miliardy eur, ale není jediným příkladem. Vysoké ceny se platí i napříč dalšími sektory.
„Trh fúzí a akvizic se začíná významně přehřívat. Od předkrizové doby nebyla za posledních sedm, osm let lepší doba na prodej společnosti,“ říká Rehberger. Konkrétně evropské firmy se při privátních transakcích prodávají za devítinásobek zmíněného zisku.
„Jsme už velmi blízko předkrizovým úrovním, ale ještě je nepřekonáváme,“ dodává Rehberger. Společnosti obchodované na burze jsou dokonce ještě dražší, když se jejich cena pohybuje okolo desetinásobku EBITDA. Je to více než před rokem 2008.
Trh je tak podle expertů v blízkosti svého maxima a majitelé tak mohou svou firmu výhodně prodat. „Další ekonomický vrchol, kdy prodejní ceny firem opět dosáhnou vysokých hodnot, může přijít až za mnoho let,“ shrnuje výkonný ředitel PCF Petr Dědeček.
Ostatně vysokých cen se už někteří investoři začínají obávat. Příkladem jsou private equity fondy, jejichž investiční horizont je do sedmi let. „Už nejsou schopni investici otočit v rámci ekonomického cyklu, pokud jsme blízko vrcholu,“ upozorňuje Petr Dědeček.
Podle něj se za současných cen už obávají nakupovat i strategičtí investoři. Naopak kupující s velmi dlouhým časovým horizontem jako jsou infrastrukturní fondy či rodinné fondy jsou stále ochotné nakupovat.
Opatrnost části hráčů na trhu se už možná projevuje v poklesu počtu transakcí. Zatímco v minulém roce se podle dat Patrie uskutečnilo 300 transakcí v hodnotě deseti miliard dolarů, v letošním prvním pololetí šlo o 110, 120 obchodů za 4,5 miliardy dolarů.
Motorem obchodů jsou stále stejné faktory jako loni: dostupné úvěry, prodeje rodinných firem založených v 90. letech a příchod rodinných fondů na trh, přičemž poslední dva faktory jsou českou specialitou. „Spousta klientů sedí na hotovosti a přemýšlí jaké koupí podniky, aby dál expandovali. Hledají způsoby, jak zhodnotit peníze,“ doplňuje managing director Patria Corporate Finance Marek Rehberger.
Levné úvěry ale nemusí vydržet věčně kvůli rychlému růstu české ekonomiky, což stlačuje nezaměstnanost na rekordně nízké úrovně a zároveň tlačí na zvyšování mezd. Úrokové sazby proto půjdou podle hlavního ekonoma Patrie Jana Bureše nahoru rychleji, než v eurozóně.
