Česko vyhlíží během nadcházejících dvanácti měsíců převratnou změnu v úrokových sazbách. Do roka a do dne očekávají finanční trhy v Česku základní úrokovou sazbu 1,5 procenta, tedy na šestinásobku aktuální sazby, jak vyplývá ze statistik agentury Bloomberg. Centrální banka by tak musela pětkrát zvýšit sazbu o obvyklé čtvrtprocento. Důvodem je předpoklad investorů, že ČNB bude nucena drasticky krotit probouzející se inflaci. Koruna se tak stane ještě tvrdší měnou, zatímco levný úvěr na bydlení bude minulostí.
„Trhy skutečně počítají až s takto silným zvýšením úrokových sazeb. Je to odraz rostoucí inflace a očekávaného postupného návratu ekonomiky a společnosti do normálu,“ uvádí předseda Asociace pro kapitálový trh ČR Martin Řezáč. Ekonomové připomínají, že utahování měnové politiky začne co nevidět.
„Pokud se neobjeví další vlna pandemie a ekonomika se rychle zotaví, nebude důvod se zvyšováním sazeb otálet,“ připomíná ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek s tím, že i přes takto výrazné zvýšení by úrokové sazby stále byly pod úrovní před pandemií.
Očekávání investorů podle Bloombergu naznačují, že poprvé sazby mohly vzrůst v nadcházejících třech měsících. Pro příští půlrok se pak trhy kloní spíše k celkově trojímu zvýšení sazeb. Zhruba za tři roky by se pak základní sazby měly dostat k úrovni dvou procent. Těsně před pandemií přitom byla klíčová sazba v ekonomice 2,25 procenta, tedy výše.
„ČNB tržní vývoj standardně nekomentuje. Prognóza základních makroekonomických veličin a její transparentní komunikace jsou ovšem součástí provádění její měnové politiky,“ uvádí Markéta Fišerová z České národní banky.
Sama ČNB počítá ve své poslední květnové prognóze s tím, že tříměsíční mezibankovní úroková sazba vycházející ze základní sazby protne půldruhé procento již v prvním čtvrtletí příštího roku.
„Trhy předpokládají, že ČNB se bude snažit úrokové sazby postupně normalizovat zpět k úrovni před pandemií, přičemž investoři si zároveň stále pamatují roky 2017, 2018 a následující, kdy banka zvyšovala úrokové sazby poměrně rychle,“ připomíná léta po ukončení devizových intervencí ekonom ING Jakub Seidler.
Agresivní zvyšování sazeb by podpořilo už nyní rychle sílící korunu, zhoršilo by ovšem dostupnost úvěrů na bydlení vlivem rychlejšího růstu hypotečních sazeb. „Prudké posilování koruny by mohlo zásadně zadrhnout oživení ekonomiky z nemalé části založené na vývozu a na oživující zahraniční poptávce,“ varuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Trh svá očekávání týkající se tempa růstu sazeb navíc v poslední době ještě prohloubil.
„Trh naceňuje poměrně prudkou změnu, o půl procentního bodu vyšší vrchol, než tomu bylo ještě před třemi měsíci,“ zdůrazňuje šéf obchodování společnosti Conseq Investment Management Filip Mach. Je to podle něho dáno především vyššími inflačními čísly v tuzemsku i v zemích, odkud Česko dováží nejvíce zboží. „Největším přispěvatelem k inflaci je otevření ekonomik a s tím spojený růst cen energií a komodit,“ připomíná Mach.
