Podstatně více zaplatí lidem na nejnižších pozicích v příštích létech i firmy se sídlem v Kalifornii, růst minimální mzdy je ale tématem i v dalších velkých amerických státech. Perspektivně ale přídavek zvažují i země na opačné straně zeměkoule, procenta navíc chystá těm nejméně odměňovaným i Japonsko.
Odborníci soudí, že vyšší náklady na práci jen podpoří automatizaci základních výrobních procesů. „Mikroekonomická teorie, na které se ekonomové shodnou, jasně říká, že čím vyšší minimální mzda, tím nižší zaměstnanost. Radikálním růstem minimální mzdy se jenom urychlí nástup robotů, kteří v poslední době urychlují proces kreativní destrukce pracovních míst nejen v Británii, ale dokonce i v Číně,“ uvádí analytik ČSOB Jan Bureš.
Od dvou až po 60 tisíc korun
Přinejmenším na v přepočtu takřka 50 tisíc korun měsíčně si nejpozději do roku 2020 přijde za standardní pracovní měsíc zaměstnanec ve Velké Británii. Britské firmy mají na přechod z nejnižší taxy 7,2 na devět liber za hodinu práce čtyři roky, na skokový růst mezd se naopak budou muset od počátku druhého pololetí připravit ruští podnikatelé. Počínaje prvním prázdninovým měsícem se na výplatnících objeví přinejmenším suma 7 500 rublů, což v přepočtu odpovídá 2 700 korunám. Nejnižší ruské výplatnice zatím odměňovaly zaměstnance částkou 6 204 rublů, což v korunách odpovídá jen o něco více než dvěma tisícovkám.
V přepočtu dokonce na rovných 60 tisíc korun pak nejpozději do roku 2022 dosáhnou nejméně placení zaměstnanci kalifornských firem, kterým se tak během následujících šesti let zvedne mzda o rovnou polovinu. Teprve loni pak zavedla institut minimální mzdy i největší evropská ekonomika, Německo.
