Až do konce loňského roku platilo, že po smrti účastníka stavebního spoření mohl jeho smlouvu zdědit manžel nebo manželka. Jestliže manžel či manželka neexistovali, stala se smlouva předmětem dědického řízení. A pokud se dědicové dohodli, že se jeden z nich stavebního spoření „ujme“, smlouva o stavebním spoření platila dál a bylo možné pokračovat v ukládání peněz. Po uplynutí vázací doby pak šly normálně vybrat – včetně státní podpory.
Od začátku roku 2014 je ale všechno jinak. Může za to novela zákona o stavebním spoření, která reaguje na změny spojené s novým občanským zákoníkem. Hlavní novinka se týká právě dědění peněz ze stavebka. „Podle novelizovaného znění zákona o stavebním spoření platí, že smlouva smrtí klienta zanikne a zůstatek stavebního spoření se stává předmětem dědického řízení. Dědic má nárok na výplatu naspořené částky, státní podpory evidované na účtu zesnulého klienta včetně státní podpory za kalendářní rok, ve kterém klient zemřel, a to podle skutečné naspořené částky ke dni smrti,“ vysvětluje tisková mluvčí Raiffeisen stavební spořitelny Jitka Jechová.
Manželé už nemají absolutní přednost
Pozůstalé, kteří se chtějí rychle dostat k naspořeným penězům, novela zákona o stavebním spoření pravděpodobně potěší.
Může ale také přinést nepříjemná překvapení. Není totiž nijak výjimečná situace, že manželé mají dohromady jedno stavebko. Vedené je ovšem jen na jednoho z nich, s více lidmi najednou stavební spořitelna smlouvu uzavřít nemůže. Ten druhý ale mohl donedávna počítat, že kdyby došlo k nejhoršímu, smlouvu o stavebním spoření může podle zákona nechat přepsat na sebe. Od letošního prvního ledna, ale stavebko tuto „výjimku z pravidel dědění ztrácí“. Pokud tedy není v závěti uvedeno jinak, dědí nyní prostředky ze stavebního spoření stejným dílem manžel (nebo manželka) a děti pozůstalého. Ke komplikacím by tak mohlo dojít zejména v rodinách, kde mezi rodiči a jejich potomky nejsou dobré vztahy. Z naspořených peněz by vdovec (či vdova) mohl podstatnou část zcela odepsat.
Změny příliš nevítají ani samotné stavební spořitelny, protože kvůli nim přicházejí o klienty. V předchozích letech totiž jednoznačně platilo, že pozůstalí spořili na zděděnou smlouvu dál a předčasně ji nevypovídali. „Protože je výpověď smlouvy před vázací dobou spojena s vrácením státní podpory a s účtováním úhrady za předčasné ukončení smlouvy, docházelo dosud k výpovědi smlouvy dědicem až po uplynutí vázací doby,“ říká tisková mluvčí stavební spořitelny Wüstenrot Helena Dušková. A potvrzuje to i vedoucí oddělení komunikace Českomoravské stavební spořitelny Veronika Loosová: „V minulosti byla většina děděných smluv dospořována. K jejich vypovězení před uplynutím vázací doby docházelo u naší stavební spořitelny zhruba v deseti procentech případů.“ Stavební spořitelna České spořitelny hlásí číslo o něco vyšší – předčasná výpověď se u ní týkala 15 procent zděděných smluv.
Text pokračuje na Peníze.cz v sekci Spoření
