Vlažný start: ECB začala nakupovat vládní dluhopisy

sídlo ECB ve Frankfurtu

sídlo ECB ve Frankfurtu Zdroj: CTK/AP

Evropská centrální banka (ECB) zahájila rozsáhlé nákupy vládních dluhopisů a dalších cenných papírů s cílem podpořit hospodářský růst a odvrátit deflaci v eurozóně. Banka v lednu oznámila, že bude v rámci takzvaného kvantitativního uvolňování měnové politiky měsíčně pumpovat do ekonomiky eurozóny 60 miliard eur (1,6 bilionu korun).

Podle obchodníků, které citoval list The Wall Street Journal, centrální banky členských zemí eurozóny v rámci takzvaného kvantitativního uvolňování měnové politiky začaly nakupovat například německé, francouzské, italské či belgické dluhopisy. „Na trhu jsme už od rána,“ uvedl například mluvčí německé centrální banky,

V nákupech hodlá ECB pokračovat minimálně do září příštího roku. Banka doufá, že zvýšením objemu peněz ve finančním systému přiměje komerční banky k většímu poskytování půjček podnikům a spotřebitelům. To by mělo podpořit ekonomiku a zvýšit tlak na růst cen.

Dluhopisy klesají

Zahájení nákupů ale účastníky trhu spíše zklamalo. V době, kdy byla ECB na trhu aktivní, byly nákupy překvapivě nízké, řekli obchodníci agentuře Reuters. Jeden z nejmenovaných obchodníků na dluhopisovém trhu pochybuje, zda se centrální bance podaří dosáhnout cílového objemu, pokud tempo nákupů nezrychlí. Stejný názor vyjádřil i jiný bankéř. „Je to trochu hra na kočku a na myš. ECB nebude nikdy transparentní,“ podotkl.

Výnos desetiletých dluhopisů zemí eurozóny

Výnosy dluhopisů napříč eurozónou tak dnes klesají a pohybují se v blízkosti historických minim. Například výnos dluhopisu německé vlády se splatností deset let odpoledne ztrácel 0,08 procentního bodu. Dolů nicméně zamířily i výnosy desetiletých italských a španělských bondů.

Plán zabere, míní ekonomové

Cílem ECB je, aby se tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně pohybovalo těsně pod dvěma procenty. Podle údajů statistického úřadu Eurostat ceny v únoru vykazovaly již třetí měsíc za sebou meziroční pokles. Z obchodníků, které oslovila agentura Reuters, se těsná většina z celkem 21 dotázaných domnívá, že program nákupů dluhopisů dokáže inflaci na požadovanou úroveň zvýšit.

Nákupem dluhopisů donedávna pomáhala ekonomice také například americká centrální banka (Fed), ta však loni kvantitativní uvolňování ukončila a nyní se připravuje ke zvyšování úrokových sazeb. Rozdílné nasměrování měnové politiky v USA a v eurozóně už delší dobu tlačí dolů kurz eura vůči americkému dolaru.

Západoevropské akcie oslabují, což podle analytiků částečně souvisí i s tím, že trhy od začátku roku významně zpevnily, takže investoři mají důvod k výběru zisků. Index FTSEurofirst 300, který v očekávání kroku ECB od začátku roku přidal asi 14 procent, dnes odpoledne vykazoval pokles asi o 0,4 procenta na 1564 bodů. Sestoupil tak ze sedmiletého maxima, na které se dostal minulý týden.

Vladan Gallistl: Centrální banky křiví cenu úplně všeho

Pavol Mokoš: Krok ECB může prospět akciím