„Z pohledu dopadů na výkon dohledu nad tuzemskými bankami a identifikovanými riziky ze studie vyplývá, že by pro ČR nebylo za současné situace výhodné do bankovní unie vstupovat. Doporučuje se vyčkat dalšího vývoje, tento následně vyhodnotit a případně znovu zvážit další postup,“ uvádí materiál. Některé aspekty bankovní unie nejsou nyní podle studie ještě dokončeny a teprve následující měsíce a roky ukážou, zda i jednotný dohledový mechanismus funguje podle očekávání.
„Vzhledem k tomu, že projekt bankovní unie není dokončený, je rozumné počkat, než se rozhodneme k ní připojit,“ řekl ČTK hlavní ekonom Deloitte David Marek.
„Pro Česko jakožto zemi, která nesdílí euro, a vstupovat do bankovní unie tudíž nebude automaticky, je jistě strategičtější vyčkat, jak bankovní unie bude fungovat v praxi,“ uvedl i hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda. Účast na bankovní unii by sice podle Marka posílila pojistky proti případným problémům, domácí bankovní sektor je ovšem dostatečně stabilní a dohled ČNB na vysoké úrovni i bez toho.
Unie neřeší podstatu problému
Navíc podle Kovandy bankovní unie neřeší podstatu problému a jen částečně eliminuje rizika v podobě tzv. morálního hazardu. „Fakticky tomu v případě bankovní unie bude tak, že stabilní a profitabilní banky budou skrze společný fond dotovat či vykrývat ztráty méně úspěšných bank. Česká bankovní soustava, byť z drtivé většiny ovládaná zahraničním kapitálem, patří v Evropě k nejstabilnějším a je dlouhodobě poměrně vysoce zisková,“ upozornil.
Projekt bankovní unie byl reakcí na finanční krizi z roku 2007. Unie, která je tvořena Jednotným mechanismem dohledu a Jednotným mechanismem pro řešení krizí, je primárně určena pro státy platící eurem. Státy mimo eurozónu mají možnost se k bankovní unii připojit uzavřením tzv. úzké spolupráce s Evropskou centrální bankou. Ze zemí mimo eurozónu se k bankovní unii připojily například Bulharsko a Rumunsko, naopak Velká Británie deklarovala, že zůstane mimo.
Omezení kompetencí
Studie mimo jiné upozorňuje, že v případě přistoupení ČR k bankovní unii by byla omezena řada kompetencí národního orgánu pro řešení krizí, tedy České národní banky. Zároveň ale poukazuje na politické důsledky rozhodnutí zatím nevstupovat. Ty by totiž mohly být v krajním případě interpretovány jako odklon české vlády od své proevropské politiky.
Bude-li ovšem podle Marka argumentace ze strany ČR věcná, nemusí být rozhodnutí vnímáno jako protievropské gesto. „V okamžiku, kdy budou známy definitivní obrysy bankovní unie a porovnání přínosů a nákladů pro Českou republiku dopadne kladně, není důvod do bankovní unie nepřistoupit,“ dodal.
Ze studie ovšem vyplývá, že stabilita českého finančního sektoru byla a je ve srovnání s řadou jiných členských států EU vyšší. „Z toho následně za současných podmínek plyne nižší přínos z případného vstupu do bankovní unie ve srovnání s jinými zeměmi ve smyslu dodatečného zvýšení finanční stability domácího sektoru, které by mohlo být způsobeno případným posílením solidarity při řešení krizí bank v rámci bankovní unie,“ uvádí materiál.
Nutná aktualizace
Ministerstvo také upozornilo, že studie neobsahují odhad vývoje do budoucna. Proto je vhodné s určitým časovým odstupem vyhodnocení stability finančního sektoru aktualizovat.
Doporučený postup nepovede podle předkládací zprávy k přímým dopadům na státní rozpočet. „Ani případný vstup do bankovní unie by za současných podmínek nevedl k přímým dopadům na státní rozpočet, nicméně v takovém případě nelze vyloučit rozpočtové dopady v přechodném období,“ uvádí zpráva.
