Zdravotní pojišťovny mají dva roky na to, aby podle nových rozpočtových pravidel převedly své účty od komerčních bank do České národní banky. Přijde je to na desítky milionů korun. Zaplatí především za informování všech plátců pojistného. Jinak by jim při převodu účtů hrozil výpadek výběru pojistného. Na změnu se proto už připravují.
„Bude třeba písemně informovat 250 tisíc zaměstnavatelů, třicet tisíc osob samostatně výdělečně činných a 25 tisíc plátců bez zdanitelných příjmů,“ uvedla Hana Kadečková, mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra. Za dvě obeslání zaplatí pojišťovna odhadem 27 milionů korun a dalších deset za informační kampaň. Celkově tak kvůli převodu účtů vydá až čtyřicet milionů korun.
Datové schránky trochu pomohou
Pod ZPMV spadá zhruba dvanáct procent všech veřejně pojištěných, obdobný podíl náleží České průmyslové zdravotní pojišťovně. Ta plánuje část partnerů obeslat jen přes datové schránky, což akci zlevní. ČPZP odhaduje, že ji informování firem a živnostníků přijde na necelých sedm milionů. „Další náklady zřejmě půjdou na informační kampaň,“ připomněla mluvčí Elenka Mazurová.
Ředitel největší Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek věří, že by se náklady měly vejít do deseti milionů. Konkrétní propočty ale zatím nemá. „Určitě to způsobí vyšší personální náklady s posílením oddělení výběru pojistného a s úpravou softwaru,“ míní Kabátek. VZP vykazuje 98procentní úspěšnost výběru pojistného, ostatní pojišťovny jsou na tom podobně. Podle zkušeností plátcům trvá zaregistrování změny účtů a nové nastavení trvalých příkazů několik měsíců.
| Stažení prostředků pod ČNB má ušetřit stovky milionů ročně |
|---|
| Převod účtů zdravotních pojišťoven k ČNB nařizuje novela, kterou v půli dubna podepsal prezident. Pojišťovny na to mají dva roky, původně měl být termín výrazně kratší. Novelou se převádějí účty nejen zdravotních pojišťoven, ale také Správy železniční dopravní cesty. Zároveň se rozšiřuje výčet toho, jaké peníze musí mít u ČNB kraje, obce či vysoké školy. Hlavním cílem jsou úspory na státním dluhu, jež ministerstvo financí odhadovalo na stovky milionů korun ročně. Mezitím se ovšem zlevnily podmínky, za jakých si stát půjčuje. Obsluha státního dluhu by letos měla vyjít na 52,3 miliardy korun. |
