Portfolia přespolních investorů se plní tuzemskými státními dluhopisy. Za první letošní čtvrtletí jich podle ministerstva financí skoupili za bezmála 25 miliard korun. Celkově tak drží český dluh za 603 miliard korun, nejvíce od října 2017.
Tuzemské dluhopisy lákaly kapitál na podstatně vyšší výnos i pocitem bezpečného investorského přístavu. Koruna je navíc oproti dřívějším předpokladům stále ještě relativně slabá a vzbuzuje příslib kurzových zisků.
„Rozdíl mezi výnosy českého státního dluhu a srovnatelnými dluhopisy evropských vlád je poměrně vysoký a české bondy tak mohou platit mezi zahraničními investory, typicky kupříkladu z řad penzijních fondů, za atraktivní investiční cíl,“ říká ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Za desetiletý český státní dluhopis investor momentálně získá roční výnos na prahu 1,9 procenta. Na stejném dluhopisu německé vlády vydělá 0,04 procenta, zhruba padesátkrát méně. Atraktivita bondů se přitom má proti zbytku Evropy ještě zvyšovat.
„Pro letošek předpokládáme pokračující růst výnosů českých vládních dluhopisů, což bude podpořeno vyššími sazbami ČNB a pozitivním vývojem inflace,“ zdůrazňuje Česká spořitelna ve své páteční zprávě ke svým čtvrtletním výsledkům. S růstem počítá také ministerstvo financí.
„S ohledem na vzájemné nastavení politik centrálních bank v Česku a v eurozóně dlouhodobé sazby letos porostou,“ uvádí ministerstvo ve své dubnové makroekonomické prognóze. Výnos desetiletých cenných papírů by měl poskočit až na zhruba 2,2 procenta.
Českým dluhopisům Podle Marka nahrává i fakt, že koruna bude mít spíše tendenci k posilování než k oslabování. Poslední, květnová prognóza ČNB kupříkladu počítá se zhodnocením tuzemské měny vůči euru do roka o tři procenta. „V krajním případě může banka rozpouštěním devizových rezerv poslat korunu výše,“ uvádí ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Česká měna je totiž v posledním roce chronicky slabší, než předpokládá centrální banka. Přespolní hráči koncem března drželi více než čtyřicet procent všech dluhopisů země. Stát během prvního čtvrtletí vydal dluhopisy za více než devadesát miliard korun, o největší část z nich se podělili zahraniční investoři spolu s domácími bankami a penzijními fondy.