Tuzemským podnikům se rýsuje dlouho nepoznaný problém. Dramaticky se jim prodražilo financování poté, co centrální banka ostře utáhla měnové šrouby. Banky si podle posledních statistik regulátora na sklonku loňského roku říkaly za své peníze v průměru o nejvyšší úrok od roku 2008, tedy od vrcholící globální finanční krize. Firmy tak koncem listopadu, dokonce před posledním prosincovým zvýšení sazeb, platily takřka 4,5procentní roční úrok. To je třikrát více než na počátku loňského roku. Brzdou drastického dopadu na ekonomiku je tak pouze sílící náklonnost českých firem k euru.
„Úvěry zdražily o plné navýšení repo sazby, protože úroky máme jako většina firem postavené na plovoucí bázi. Nicméně kromě samotné ceny zatím jiné potíže se zajištěním financování nepociťujeme,“ říká šéf strojírenské firmy Atas Elektromotory Otto Daněk.
V posledních měsících loňského roku zvýšila ČNB s ohledem na inflační boom svou základní úrokovou sazbu ve dvou krocích z půldruhého procenta na 3,75 procenta. V obdobné míře se zvýšila i nákladovost firemního financování.
„Úrokové náklady rostou obdobně s mezibankovní sazbou Pribor. Zvláště v době, kdy stoupají náklady prakticky na všech frontách, je to velmi nepříjemné,“ říká Libor Musil, šéf stavební firmy Liko-S. Ještě na počátku loňského roku přitom podle statistik ČNB platily firmy z nových půjček v průměru 1,43 procenta ročního úroku, koncem listopadu to bylo už 4,46 procenta.
Před Vánoci ČNB zvýšila sazbu o další procentní bod. Ačkoli prosincové úročení firemních úvěrů zatím není k dispozici, mezibankovní sazba Pribor, která tvoří základ finální sazby pro firmy, se jen od konce listopadu do současnosti zvýšila ze 3,72 na 4,49 procenta.
„Je zřejmé, že zvýšení sazeb nepodpoří úvěrovou a investiční aktivitu, kterou potřebuje Česká republika pro dlouhodobější růst. Zejména menším firmám mohou zvýšené náklady financování zhoršit hospodářské výsledky,“ uvádí šéf Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek.
Jde podle něho o další citelnou byznysovou nesnáz firem v době zdražování výrobních vstupů či nedostatku zaměstnanců. „Rostoucí úrokové sazby nás tak s ohledem na firmy netěší, nicméně nejde o hlavní bariéru, kterou teď musí soukromý sektor řešit,“ dodává Čížek.
Katastrofické důsledky pro firmy snižuje podle ekonomů intenzivní euroizace české ekonomiky, která se významně projevuje i ve firemním financování. Zatímco ještě na sklonku léta měly firmy v eurech nabráno zhruba 31 procent úvěrů, koncem loňského listopadu to už bylo téměř 34,5 procenta.
„Zájem o eurové úvěry mezi českými firmami roste. Nejde jen o úrokové zvýhodnění, ale i o součást přirozeného zajištění proti nenadálým výkyvům kurzu. Pokud firma inkasuje alespoň část tržeb v eurech, není od věci mít možnost čerpat eurový úvěr v odpovídající výši,“ říká ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Relativní výhodnost euroúvěrů se přitom spolu s růstem českých sazeb dramaticky zvyšuje. Koncem listopadu totiž banky za euroúvěry účtovaly v průměru jen 1,56 procenta. Řada firem přitom rozevírající se úrokové nůžky mezi Českem a eurozónou dávno zohlednila.
„Všechny úvěry jsme již před více než rokem převedli do eur, proto se nás zvýšení českých sazeb přímo netýká,“ říká šéf stejnojmenné textilky Jiří Grund.
Inflace: Zdražuje se nejvíce za posledních 13 let
