Žebříček nejvíce zadlužených zemí EU. Je mezi nimi i Česko?
Jak jsou na tom státy Evropské unie se zadlužením? Prvenství drží s odstupem stále Řecko, jehož dluhová krize v minulosti otřásla celou eurozónou. V žebříčku deseti zemí, které mají největší zadlužení vůči HDP, jsou ale i ty největší evropské ekonomiky. Podívejte se na žebříček sestavený podle dat Eurostatu.
10. Slovinsko
Desáté místo obsadilo Slovinsko, které má ovšem oproti ostatním zemím v tomto žebříčku stále relativně nízké zadlužení. To loni dosáhlo 67 procent HDP. Poprvé zadlužení Slovinska vzrostlo po finanční krizi v roce 2008, podruhé se dluh zvýšil kvůli výdajům během koronavirové pandemie.
Malá otevřená ekonomika Slovinska je citlivá na hospodářské výkyvy v eurozóně, což se odráží i na stabilitě veřejných financí. Dluh v současnosti omezuje možnosti vlády pro investice a rozpočtová politika se dostává pod větší dohled Bruselu. Do budoucna bude Slovinsko čelit nutnosti reformovat penzijní systém a posílit konkurenceschopnost, aby zabránilo dalšímu růstu zadlužení.
9. Maďarsko
Maďarsko je v tomto srovnání jediným zástupcem, který není členem eurozóny. Zároveň ale patří mezi největší dlužníky dlouhodobě. Po finanční krizi muselo dokonce žádat o pomoc Mezinárodní měnový fond, aby se vyhnulo platební neschopnosti. Od té doby se podařilo úroveň dluhu částečně stabilizovat, ale přesto nikdy neklesla pod 65 procent HDP. V posledních letech kvůli několika faktorům zadlužení opět rostlo a loni dosáhlo 73,5 procenta HDP.
Zadlužení se zvýšilo nejen kvůli pandemii, ale také kvůli energetické krizi o pár let později. Dalšími důvody rostoucího dluhu jsou vysoké vládní výdaje a také slabá důvěra investorů, která tlačí na vyšší úroky ze státních dluhopisů. Významnou roli hraje i inflace a oslabování národní měny forintu, což prodražuje splácení zahraničních závazků.
8. Rakousko
Rakousko patří mezi stabilní ekonomiky eurozóny, přesto se mu nevyhýbá rostoucí zadlužení. V roce 2024 překročilo hranici 80 procent HDP. Stejně jako u ostatních zemí za tím stály především výdaje v době pandemie koronaviru, kdy stát podporoval firmy i domácnosti.
V posledních letech vytváří tlak na veřejné finance také podpora energetiky a investice do zelené transformace. Vysoká úroveň zadlužení omezuje prostor pro jiné výdaje, a proto bude Rakousko muset hledat cestu alespoň k částečné konsolidaci, aby si udrželo důvěru investorů i stabilitu v rámci eurozóny.
7. Finsko
Obdobné zadlužení, tedy přes 80 procent HDP, má také Finsko, které od finanční krize v roce 2008 svůj dluh vůči HDP skoro zdvojnásobilo. V posledních letech patří k hlavním příčinám zadlužování stárnutí obyvatelstva a s tím rostoucí náklady na zdravotnictví a důchody. Významné jsou také výdaje na sociální stát a také zvýšené investice do obrany po ruské invazi na Ukrajinu.
6. Portugalsko
Dramatický vývoj v oblasti veřejných financí má za sebou Portugalsko. Jeho zadlužení po roce 2011 vzrostlo dokonce na 120 procent HDP a země musela požádat o záchranný balíček. Díky zavedeným přísným opatřením se zadlužení podařilo snížit a loni dosahovalo necelých 95 procent HDP.
Hlavními faktory zadlužení Portugalska jsou nízká produktivita práce, vysoké strukturální deficity a podobně jako v dalších evropských zemích také nepříznivá demografie. Velká část výdajů směřuje na sociální oblast a penzijní systém, přičemž možnosti vlády snižovat dluh jsou omezené slabým ekonomickým růstem. Důsledkem toho je závislost na evropských fondech a přísnější dohled Bruselu nad fiskální politikou.
5. Španělsko
V pomyslné top pět už žádná země neklesne se zadlužením pod 100 procent HDP. Ve Španělsku se loni dluh zastavil na necelých 102 procentech. Nad tuto hranici ho posunuly zejména výdaje spojené s koronavirovou pandemií, i když největší skok dluhu přinesla také už několikrát zmíněná finanční krize v roce 2008.
Španělsko má dlouhodobě vysoké rozpočtové schodky a také se potýká se strukturálními slabinami své ekonomiky. Velkým problémem je například nezaměstnanost, která snižuje daňové příjmy a zvyšuje tlak na sociální systém. Země má tak kvůli vysokému dluhu omezený prostor pro veřejné investice, což zpomaluje ekonomickou modernizaci.
4. Belgie
Necelých 105 procent HDP tvoří zadlužení Belgie. Ta se s vysokým dluhem potýká dlouhodobě, už od devadesátých let. Přestože se země snažila zadlužení snižovat, zmiňované krize ho opět vrátily nad 100 procent kvůli rostoucím vládním výdajům.
Belgie má nákladný sociální systém, ale problémy vytváří také třeba složitá federální infrastruktura. Řadu pravomocí mají totiž v rukou regiony, což komplikuje konsolidaci veřejných financí. Země se navíc potýká s rychlým stárnutím populace, které zvyšuje náklady na důchody a zdravotnictví.
3. Francie
Francie sice patří mezi největší ekonomiky eurozóny, ale zároveň i mezi státy s dlouhodobě vysokým veřejným dluhem. Loni zadlužení dosáhlo 113 procent HDP. V případě Francie jde o historické maximum, které dokazuje, že se zemi nedaří dostat veřejné finance pod kontrolu.
Dluh roste především kvůli vysokým výdajům na sociální stát, který patří k nejštědřejším v Evropě. Velkou část rozpočtu tvoří důchody, zdravotnictví a mzdy státních zaměstnanců. Slabý hospodářský růst a obtížné prosazování reforem navíc znamenají, že deficity se opakují prakticky každý rok.
2. Itálie
Na druhém místě v tomto žebříčku je Itálie se zadlužením, které přesahuje 135 procent HDP. Dluh jihoevropské země je dlouhodobě výzvou pro celou eurozónu, protože 100 procent HDP přesahuje už od devadesátých let. Itálii se navíc nedaří dluh snižovat ani v ekonomicky lepších časech.
Za vysokým zadlužením stojí kombinace více faktorů. Mezi ně patří třeba značné regionální rozdíly mezi severem a jihem, vysoké veřejné výdaje a náklady na sociální stát. Velkým problémem jsou také náklady na obsluhu dluhu, které jsou závislé na nízkých úrokových sazbách. Pokud by došlo k jejich růstu, Itálie by se mohla dostat do značných potíží. Evropská unie proto na Řím dlouhodobě tlačí, aby provedl strukturální reformy zaměřené na zefektivnění hospodářství, zlepšení daňového výběru a na podporu investic, což by bylo klíčové pro udržitelnost veřejných financí.
1. Řecko
Asi není překvapením, že na prvním místě zůstává Řecko, jehož dluhová krize v minulosti otřásla celou eurozónou. Země kvůli tomu musela přijmout přísná opatření, která měla přispět ke konsolidaci veřejných financí. I tak se veřejný dluh drží stále vysoko a loni přesáhl 150 procent HDP.
Hlavními příčinami řeckého zadlužení jsou dlouhodobé strukturální slabiny. Zejména nízká konkurenceschopnost, vysoké veřejné výdaje, rozsáhlý státní aparát a problémy s výběrem daní. Úsporná opatření sice stabilizovala veřejné finance, ale přinesla hluboký sociální dopad v podobě vysoké nezaměstnanosti, poklesu životní úrovně a odlivu mladých lidí do zahraničí.
