Merzovu CDU děsí vzestup AfD, tak raději upřednostňuje kompromisy a odsouvá reformy
- Německý kancléř Friedrich Merz by se rád zapsal do historie jako lídr, který v zemi konečně prosadil potřebné sociální a ekonomické reformy.
- Místo toho je ale jeho Křesťanskodemokratická unie (CDU) odsouzena k neustálým kompromisům s koaličními socialisty (SPD).
- Výsledkem je politická paralýza právě v době, kdy největší evropská ekonomika stagnuje a na východní hranici Evropské unie zuří válka.
Merz na víkendovém stranickém sjezdu přiznal, že možnosti jeho strany prosazovat svůj program jsou kvůli levicovému koaličnímu partnerovi omezené. Ačkoli nešetřil ambiciózními prohlášeními o nutných reformách, konkrétní plány například na úpravy důchodového nebo daňového systému nezmínil. Během vystoupení navíc volil slova opatrně, aby SPD příliš nepopudil. Omezil se jen na kritiku krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD).
„Možná jsme po změně vlády dostatečně rychle nedali jasně najevo, že tohoto obrovského reformního úsilí nebudeme schopni dosáhnout přes noc – tuto kritiku přijímám,“ řekl Merz na sjezdu.
Newsletter 11 am
Redakce e15 vám zde přináší článek z nabídky newsletteru 11 am. Newsletter přichází každý všední den v 11:00 s pěti zásadními analýzami a komentáři z byznysu a ekonomiky, které šetří čas, pomáhají v rozhodování a nabízejí vhled tam, kam ostatní nevidí.
Po sérii ostrých loňských střetů mezi vládními stranami ohledně znovuzavedené branné povinnosti, důchodového balíčku či nového obsazení Spolkového ústavního soudu už křesťanští demokraté nechtějí před volbami dráždit voliče dalšími spory s SPD. Prvním testem budou už 8. března volby v Bádensku-Württembersku a poté v Porýní-Falci a Berlíně. Opravdovou zkouškou pak budou zářijová hlasování ve východoněmeckém Meklenbursku-Předním Pomořansku a v Sasku-Anhaltsku, kde by výsledkem dokonce mohla být poprvé vláda AfD. V případě, že se CDU bude tento rok i nadále vyhýbat přímým střetům s SPD, na Merzův slibovaný „podzim reforem“ by došlo až po volbách – to jest s ročním zpožděním.
Německo přitom nemá čas nazbyt. Největší evropské hospodářství téměř neroste a tíží ho klesající konkurenceschopnost a čím dál nákladnější sociální systém, který nutně potřebuje zeštíhlit. Frustrace voličů z neschopnosti nestabilní vládní koalice prosazovat potřebné změny se pak projevuje zvýšenou podporou politického extrému, zejména krajní pravice.
Například důchodovou reformu kabinet slíbil prosadit do konce letošního roku, už nyní však politici CDU přiznávají, že se to nejspíš nestihne. Oba vládní bloky se také budou muset dohodnout, zda se v daňové politice spíš zaměří na snižování odvodů a škrty, nebo jestli budou hledat i nové rozpočtové příjmy, například zvýšením dědické daně, jak navrhují socialisté.
Strašák jménem AfD
Podle nejnovějšího průzkumu společnosti INSA by CDU i AfD volilo shodně 25 procent dotázaných. V jednotlivých spolkových zemích dosud extremisté posilovali, a to především na území bývalého východního Německa. V Meklenbursku-Předním Pomořansku a v Sasku-Anhaltsku zatím AfD suverénně vede s více než 35 procenty hlasů. Na zemské úrovni tak nejspíš budou muset opět vznikat široké ideologicky nesourodé koalice, aby se podařilo krajní pravici dál držet od moci.
Vládní strany chtějí oslabovat pravicové extremisty „dobrým vládnutím“, ale tato taktika jim zatím zjevně nevychází. Podle politického podcastu Machtwechsel se nyní CDU snaží především o to, aby po letošních volbách co nejvíce jejích kandidátů získalo zemské premiérské posty. Větší přítomnost v regionech by jí mohla pomoci zastavit trend klesajících preferencí v celostátních průzkumech. Kvůli tomu si ovšem strana musí dát pozor na příliš vyhraněná vyjádření, aby svým kandidátům neomezovala koaliční potenciál. Pokud letošní série zemských voleb pro CDU dopadne dobře, může díky tomu také navýšit své zastoupení ve Spolkové radě (Bundesrat), jež plní roli horní parlamentní komory.
Křesťanští demokraté zároveň doufají, že si AfD uškodí sama právě probíhající kauzou se zaměstnáváním příbuzných členů na asistentských pozicích. Ta se týká vysoce postavených politiků AfD včetně stranického kandidáta na premiéra Saska-Anhaltska Ulricha Siegmunda. Ačkoli by tento případ mohl podle deníku Süddeutsche Zeitung způsobit ve straně určitý rozkol, pohled do minulosti naznačuje, že takový scénář se nemusí naplnit. V minulosti neovlivnily volební preference AfD ani takové skandály jako podezření z praní čínských a ruských peněz, špionáž pro Peking nebo zlehčování nacistické minulosti Německa.
Merz zůstává v čele CDU
Poté co si CDU na víkendovém sjezdu znovu zvolila Merze za předsedu, hlasovali delegáti také o různých politických usneseních. Podpořili například zákaz sociálních sítí pro děti mladší 14 let či zrušení legalizace marihuany prosazené minulou středolevou vládou.
Především se ale naplno ukázala neochota příliš tlačit na ekonomické reformy. Neprošel například návrh omezit zákonný nárok na poloviční úvazky zaměstnanců nebo požadavek, aby Německo slevilo ze záměru dosáhnout klimatické neutrality už v roce 2045 – o pět let dříve, než kolik stanoví cíl EU. Delegáti rovněž odmítli návrhy na zvýšení věku odchodu do důchodu nad současných 63 let.
