Stejně jako v minulosti peníze poslouží jako záplata na ztráty z minulých let. Ani letošní zisk však nebude stačit. Loňský rok totiž centrální banka uzavřela s kumulovanou ztrátou 124 miliard.
„Ztráty centrální banky nejen ochuzují stát o příjem od ČNB, ale také mohou snížit disciplínu hospodaření banky,“ uvádí Luděk Niedermayer z Deloitte, bývalý viceguvernér ČNB. Experti nevylučují, že ztráta ČNB se může ukázat jako problém ve chvíli přistoupení země k euru. „V ten okamžik se bude muset ztráta ČNB řešit. Za příznivých podmínek bude ztráta centrální banky menší, než je nyní. Uhradit před vstupem do evropské měnové unie se ale bude muset,“ uvádí hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Podle expertů existuje více variant, jak ztrátu uhradit. Jednou je i její financování státními penězi. „Ztráta může být teoreticky zaplacena emisí státních dluhopisů,“ uvádí Tomáš Holinka z Moody’s Analytics. Pak ale hrozí, že Česko nesplní maastrichtská přístupová kritéria.
Centrální banka nepočítá s nutností pokrýt v budoucnu své ztráty. „Vyrovnání kapitálové pozice ČNB, respektive rekapitalizaci, nepovažujeme za kritérium pro vstup do eurozóny, neboť to jako kritérium nebylo aplikováno ani v minulosti v případě Slovenska,“ uvádí Tomáš Zimmermann z ČNB.
Kapitál Slovenské centrální banky při vstupu do EMU v roce 2008 dosáhl deficitu bezmála pěti miliard eur, země byla do společenství přesto přijata. Příklad Slovenska ale nemusí být závazný. „Předpokládám, že do doby přístupových jednání ČR do eurozóny se mohou podmínky vstupu a posuzovací proces ještě vyvíjet,“ uvádí ekonom Vojtěch Benda z BH Securities.
Do doby, než se Česko rozhodne přistoupit k euru, však mohou ztráty ČNB výrazně vzrůst. Bod zlomu v budoucím hospodaření nastane v okamžiku, kdy měnoví manažeři opustí doktrínu kurzového cíle a nechají korunu opět svobodně posilovat. Každá koruna, o kterou euro vlivem posílení domácí měny zlevní, se při současné úrovni devizových rezerv projeví ve výsledovce ČNB ztrátou kolem čtyřiceti miliard.
„Pokud bychom předpokládali, že intervence ČNB dosáhnou dvaceti miliard eur při kurzu 27 a měna by následně posílila na 25 korun vůči euru, tak by negativní kapitál ČNB mohl dosáhnout 155 miliard korun, kolem čtyř procent HDP,“ uvádí Jaromír Šindel z Citibank.
