ICQ končí. První masově rozšířená komunikační aplikace by dnes pro Čechy byla bezpečnostní hrozbou

Populární messenger ICQ.

Populární messenger ICQ. Zdroj: ICQ, YouTube

Podobně jako u prvního telefonního čísla si dodnes řada Čechů drží v hlavě i to své číslo od ICQ. Aplikace, která po 28 letech končí, představovala v tuzemsku malou revoluci v komunikaci. Její uživatelé mohli být na počítači neustále v kontaktu se svými přáteli a dopisovat si s nimi dlouho do noci či poměřovat síly v chytlavých hrách, které služba obsahovala. Ani kdyby ICQ neskončilo samo, stejně by ho už dnes většina lidí raději nepoužívala.

ICQ bylo v Česku jeden čas všudypřítomné. V roce 2010 ho podle šéfa společnosti Eliava Mosheho používaly dva miliony Čechů. Ti poslali za měsíc i dvě miliardy zpráv. Firma v té době uzavřela strategické partnerství se společností Centrum Holdings, která provozovala vyhledávač Centrum či Atlas a své vlastní médium Aktuálně.cz. Tomu Moshe poskytl exkluzivní rozhovor, kde hodnotil i situaci na českém trhu.

Při dnešním čtení jeho myšlenek je zajímavé, jak se historie v něčem rýmuje. Už tehdy se novinář Adam Junek ptal Mosheho na negativní dopad sociálních sítí i na to, zda náhodou nepřicházíme skrze tyto služby o kontakt se skutečnými osobami. 

„Nemyslím, že by hrozilo, že se lidé uzavřou ve virtuálním světě. Například naši uživatelé mají jen minimum takzvaných kyber-přátel – tedy lidí, s nimiž se setkávají pouze na síti. Spíše ICQ využívají k tomu, aby si reálné setkání domluvili,“ odpovídal před 14 lety Moshe.

Tato slova padla v době, kdy svět ani Česko nebyly zdaleka tak propojené. Přes mobilní telefon se k internetu podle Českého statistického úřadu připojovala v roce 2010 jen čtyři procenta osob starších 16 let. V roce 2019 už to byly dvě třetiny.

Upozornění na nově zaslanou zprávu většina lidí vídala jen u svého stolního počítače či notebooku, zatímco teď je to naopak a messengery řada lidí používá především na smartphonech, kde se staly levnou a bezpečnější alternativou klasických SMS.

Díky spojenectví s Centrum Holdings se mohlo ICQ pyšnit oficiální českou lokalizací, což nepochybně pomáhalo v poměrně ostré konkurenci, která na ICQ ze všech stran dorážela. Na scénu už v době vydání sedmé verze ICQ vstupoval třeba Facebook, který později populární službu sesadil z trůnu. V roce 2012 partnerství od Centrum Holdings převzala TV Nova a službu propagovala sama včetně speciální internetové stránky pro české publikum.

Česká anomálie

Z české perspektivy se může zdát, že ICQ bylo skutečně globálním hráčem, neboť ho měl každý kamarád v okolí. Realitou však je, že většina uživatelů pocházela ze zemí bývalého východního bloku a z domovského Izraele, kde projekt odstartoval už v roce 1996. Důležitým trhem pak pro společnost bylo Rusko a Ukrajina i kvůli velikosti populací obou zemí. Uvažovalo se i o expanzi na východ do totalitní Číny, tam ale firma narazila na nepřekonatelné překážky úřadů.

Když tedy v roce 2010 šéf ICQ mluvil pro Aktuálně.cz o expandování na Západ, jeho službě se v té době už nevedlo moc dobře a válcovaly ji postupně jiné značky, jako i dnes stále populární Skype či WhatsApp.

V Česku v té době rychle rostl také Facebook, přes který si šlo s přáteli psát jako na ICQ, ale k tomu obsahoval celou řadu funkcí navíc. Místo okna messengeru a databáze kontaktů se tak stala pro uživatele zásadnější facebooková zeď s galeriemi a nadčasovými příspěvky od přátel, které šlo odměnit tlačítkem To se mi líbí. ICQ ve verzi 7 se tomu snažilo přizpůsobit tím, že nabízelo komunikaci i s jinými platformami včetně Facebooku, jenže negativní trend tím už firma nezvrátila.

Facebook měl také na rozdíl od ICQ exkluzivně světový herní hit v podobě titulu FarmVille, kde lidé mohli interagovat s přáteli, a vylepšovat si tak vlastní farmu. Hra v prohlížeči za pád populárního messengeru v Česku sama o sobě nemohla, tento příběh ale ilustruje trend, kam se sociální sítě, za které se považovalo i ICQ, vydaly. Zkrátka původní izraelský startup byl do jisté míry úspěšný, ale nebyl to ten hit, který by ovlivňoval i světovou popkulturu, jako to dokázala aplikace Marka Zuckerberga.

V USA naopak během války messengerů dlouho dominovala firma AOL a její „kecálek“ AIM. Ten sice přišel o zhruba rok později než ICQ, ale velmi rychle se dokázal na domácím americkém trhu etablovat. Jak to u technologií bývá, uspět v USA je velmi důležitou metou, a tým z Izraele byl v této misi oproti domácímu hráči AOL znevýhodněný.

Ruské nebezpečí

Další podstatnou roli sehrál i fakt, že dva roky od spuštění ICQ ho koupila americká AOL, aby ho v roce 2010 prodala ruské společnosti Digital Sky Technologies. Ta je dnes součástí Mail.ru Group, jedné z dominantních technologických skupin v Rusku, která je velmi blízko napojená na Kreml. Ukrajinský prezident Petro Porošenko vydal například v roce 2017 dekret, kterým služby této společnosti na ukrajinském území zakázal.

Pokud by dnes bylo ICQ stále jednou z dominantních komunikačních služeb v Česku, nejspíše by se podobně jako u TikToku řešilo, zda náhodou nemá Ruská federace přístup k citlivým konverzacím a datům. Obavy by byly určitě namístě, protože před šesti lety server Novaja Gazeta popsal, že ruské tajné služby měly přístup ke korespondenci uživatelů ICQ. Na to se přišlo tak, že novináři zkoumali rozsudky, kde se o vině rozhodovalo i na základě korespondence z ICQ, kterou vyšetřovatelé u podezřelého získali ještě před zabavením počítače či mobilu.

K poslednímu záchvěvu došlo před čtyřmi lety, kdy Mail.ru představila nový klient ICQ s podtitulem New. O aplikaci se rok poté vzedmula nečekaná vlna zájmu reagující na změny zásad ochrany osobních údajů u konkurenčního messengeru WhatsApp. Počet stažení aplikace se zněkolikanásobil, ale vlna poměrně rychle opadla, což byl jen další krok k úplnému zavření služby.