Za uvedenou odchylkou u prosincové inflace stál podle šéfa sekce měnové a statistiky ČNB Tomáše Holuba meziroční pokles cen potravin, s nímž prognóza počítala až počátkem roku 2015, a znatelně hlubší než očekávaný meziroční pokles cen pohonných hmot, které v prosinci vlivem prudkého propadu ceny ropy na světových trzích výrazně klesly.
Dalším důvodem nižší inflace byl podle centrální banky slabší dopad změn nepřímých daní související s odhadem ČNB, že se zvýšená spotřební daň na tabák projeví v cenách cigaret již během posledních měsíců roku 2014. Naopak korigovaná inflace bez cen pohonných hmot byla nepatrně vyšší než odhady ČNB a regulované ceny se v prosinci 2014 vyvíjely v souladu očekáváním centrální banky.
Ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský míní, že zaostání prosincové inflace za prognózou ČNB v kombinaci s mírnějším inflačním výhledem patrně přiměje k časovému prodloužení intervencí.
„Pokud se dopady ropného šoku soustředí převážně jen do cen benzínu a nafty, mohla by ČNB zůstat pouze u tohoto kroku. Pokud se však dražší paliva začnou ve větší míře promítat do cen dalších výrobků a služeb, centrální banka zřejmě zareaguje posunem intervenčního závazku směrem k vyšší úrovni EUR/CZK,“ dodal Rožumberský.
Intervence odvrátily deflaci
Zveřejněná data nadále podle Holuba potvrzují náhled ČNB, že předloňské rozhodnutí začít používat devizový kurz jako další nástroj měnové politiky významně přispělo k odvrácení hrozby deflace.
Oslabený kurz koruny se v inflaci dál promítá prostřednictvím dovozních cen, když z části kompenzuje deflační cenový vývoj v eurozóně a prudký pokles světových cen ropy. Rovněž domácí ekonomika a trh práce již několik čtvrtletí působí směrem k růstu cenové hladiny, upozornil Holub.
Ke dvouprocentnímu cíli ČNB se celková i měnověpolitická inflace dostanou podle prognózy centrální banky počátkem roku 2016. „Rizika této prognózy jsou však z důvodu cenového vývoje v zahraničí a propadu světových cen energetických komodit vychýlena výrazně v protiinflačním směru,“ upozornil Holub.
