Deník E15 přináší ve spolupráci s fondem J&T Arch Investments 2. díl ankety s výraznými osobnostmi tuzemského byznysu, které odpovídají na otázku, kde hledat aktiva, za něž investor zaplatí méně, než je jejich skutečná hodnota.
Anketní otázka: Hodnotový přístup k investování je definovaný i hledáním skryté hodnoty – nacházením podceněných aktiv, za která zaplatíte méně, než je jejich skutečná hodnota. Kde vidíte skrytou hodnotu vy?
- Petr Sklenář
- Martin Schmid
- Mikuláš Splítek
- Jan Juchelka
- Jiří Kůs
- Pavel Janeček
- Jan Drahota
- Jiří Hlavenka
- Jan Lát
- Tomáš Jízdný
- Kateřina Zychová
- Zbyněk Frolík
- Radek Špicar
- Daniel Gladiš
- Petr Šimčák
- Andrea Bartoňová
- Jana Brodani
- Dominik Stroukal
- Petr Novague
- Pavel Řehák
- Tomáš Ditrych
- Václav Staněk
- Arnošt Barna
Petr Sklenář
hlavní ekonom J&T Banky
Zní to banálně, ale právě v hodnotových akciích. Poslední roky se mnozí snažili najít bájného jednorožce v technologiích s různou předponou, bio-, nano- či fin-. Skrytou hodnotu lze najít vždy jen ve funkční firmě. Paradoxně větší skrytá hodnota právě často leží u přehlížených firem „staré“ ekonomiky než u potenciálních průkopníků „nové“ éry. Téměř čtyři dekády jednu z klíčových investic v portfoliu Warrena Buffeta tvoří Coca-Cola. Ač tato firma má 100 let stejný produkt a obal, tak posledních 35 let má včetně dividend vyšší výkonnost než index S&P500. Principy hodnotového investování, jako je kvalita firmy a jejího produktu, neplatily jen ve 20. letech 20. století, za času otce tohoto přístupu Benjamina Grahama, ale i ve 20. letech 21. století.
Martin Schmid
spoluzakladatel a výkonný ředitel společnosti EquiLibre Technologies
Kdybych ji viděl, tak do ní určitě investuji. Já věřím, že i přes všechna nepochopení a nesmyslný hype je umělá inteligence budoucnost. Technologie a vynálezy vždy byly a budou hlavní důvod, proč se lidstvo hýbe kupředu a kvalita života roste – a pro AI je ten potenciál prostě obrovský. Jestli se naopak něco za posledních pár roků ukázalo, tak to, že pokroku v AI rozhodně nedochází dech, spíše stále zrychluje. Chápu, že krátkodobě mohou mít lidé oprávněný strach ze ztráty zaměstnání, ale z dlouhodobého hlediska je to jako stěžovat si, že vynález traktoru sebere práci lidem na poli.
Mikuláš Splítek
portfolio manažer fondů Erste Asset Managementu
Všude, anebo nikde. Přijde mi, že se nacházíme v unikátní situaci, kdy všechny hlavní třídy veřejně obchodovaných aktiv, tedy akcie, nemovitosti, kvalitní dluhopisy či komodity, nabízejí střednědobě podobný očekávaný výnos. Řekněme čtyři až sedm procent, což je velmi úzké rozmezí, vezmeme-li v potaz, že ještě přede dvěma lety nenesly dluhopisy téměř nic. Velké rozdíly nenacházím ani mezi jednotlivými sektory akciového trhu, kterým se zabývám podrobněji.
Tím pochopitelně není zaručeno, že všechna aktiva takového výnosu dosáhnou a s jakou kolísavostí, ale z psychologického hlediska je to zajímavá zpráva. Jako by trh říkal „nespekuluj“. Dělej, co tě skutečně baví a čemu rozumíš, protože výnos všech typů investic bude zhruba podobný, a pravděpodobně ani nepokryje inflaci. Nevyplatí se tedy přeskakovat z jedné nohy na druhou. Nic není výrazně podceněné. Možná to tak vnímám jen proto, že se nedívám dostatečně pozorně, ale takhle nyní trh čtu.
Jan Juchelka
generální ředitel Komerční banky
Odhalit skrytou hodnotu může ten, kdo vidí v nastávající krizové situaci zrození nových trendů, a tudíž nových příležitostí k rozvoji. Osobně věřím v byznysy, které využijí rozvoj technologií k dlouhodobému udržitelnému rozvoji.
Jiří Kůs
spoluzakladatel firmy nanoSPACE a předseda Asociace nanotechnologického průmyslu
Decentralizovaný ekonomický model není jen o decentralizaci výroby energie, ale třeba i o decentralizované výrobě potravin na bázi pokročilých technologií. Mám na mysli například hydroponické systémy a vertikální farmy na pěstování zeleniny po celý rok nebo bioreaktory na výrobu umělého masa. Investoři v České republice podle mne obojí zatím velmi přehlížejí, přitom to zřejmě bude dominantní způsob výroby potravin možná už v blízké budoucnosti. Odhaduje se, že pro zvýšení hmotnosti o jeden kilogram, spotřebuje hovězí skot zhruba desetkrát více živin, než bude zapotřebí pro výrobu masa v bioreaktoru.
Představte si budoucnost, kdy už nebudou žádné velkochovy dobytka a zemědělství v extenzivní podobě, jak je známe dnes. Představte si plně automatizovaný fastfood, kde se čerstvý salát pěstuje ve vlastní hydroponické vertikální minifarmě, maso ve vlastním bioreaktoru a pečivo se vyrábí pomocí 3D tisku. Možná něco takového budeme mít časem každý doma jako běžnou technologii, jako dnes máme třeba kávovar nebo ledničku.
Pavel Janeček
bývalý předseda představenstva Pražské plynárenské
Podceněnými aktivy může být více průmyslových oborů. Celá řada podniků v tomto státě založila svůj extenzivní rozvoj na dostupnosti levných peněz posledního období, a ne na vytváření produktů s vyšší přidanou hodnotou. Tyto podniky se mohou snadněji dostat do finančních problémů, což vytváří příležitost k jejich akvizici. Příkladem nechť slouží subdodavatelské firmy automotive průmyslu vlastněné zahraničním kapitálem. Domnívám se ale, že vysoké ceny energií způsobí masový odliv těchto rychle vydělávajících firem z České republiky. To ovšem může pomoci zpružnit trh pracovních sil, což potenciálně vytvoří nové příležitosti.
Na prodej vzhledem k neschopnosti splácet závazky vůči věřitelům bude ale v nejbližším období i mnoho dalších a mnohem solidněji založených firem. V tomto případě je ovšem nutné, aby byly banky na území ČR ochotny podílet se na těchto akvizičních transakcích tak, aby tyto strategické tuzemské firmy nezanikaly. Ukazuje se potřeba mít kapitálově silnou banku v českých rukách.
Jan Drahota
výkonný ředitel a předseda představenstva Colt CZ Group
Pokud bych měl vybrat jednu oblast, je to obranný průmysl. Vzhledem k tomu, že jsme jako západní civilizace kvůli válce na Ukrajině přehodnotili „cenu“ svobody a bezpečnosti, zároveň se změnil tržní potenciál v souvislosti s poptávkami vlád. Obranný průmysl jako celek je stále podhodnocený sektor, a to i z toho důvodu, že mnoho investorů nemůže, zejména kvůli ESG politikám, do tohoto odvětví významně investovat. Jsem přesvědčen, že dojde k přehodnocení ESG pravidel a následně k další revalvaci subjektů podnikajících v tomto oboru.
Pokud budeme mluvit více zeširoka, má smysl sledovat trendy, respektive megatrendy, které probíhají ve světě, jako jsou digitální transformace ekonomiky, stárnutí a bohatnutí populace, a přestože to tak dnes nevypadá, tak i pokračující globalizace. Pokud uvidíte firmy se schopným managementem a dobrým produktem, které působí v těchto oblastech, pak se dlouhodobě nespletete.
Jiří Hlavenka
podnikatel a investor v oblasti IT
Nakoupit levně a prodat draze považuji spíše za princip obchodování než investování; takto uvažuje každý obchodník. Já investuji především do startupů, tedy do subjektů, které jsou teprve v začátcích a vlastně ani žádnou hodnotu nemají – mají ale potenciál a šanci růst. Mým úkolem je vybrat takové startupy, kde je ten potenciál reálný a kde je schopný podnikatelský tým, a pomáhat jim v růstu, tedy i v růstu hodnoty firmy.
Jan Lát
místopředseda představenstva společnosti Beneš a Lát
V našem lokálním teritoriu je to investice do vývoje a spolupráce napříč obory a odbornostmi – stále optimálně nefunguje spolupráce vědeckých institucí s reálným prostředím. Jsou to tedy investice do výzkumu/vývoje a spolupráce s vědeckou sférou a tvorba infrastruktury pro takovou spolupráci.
Tomáš Jízdný
investor a podnikatel ve vzdělávání, zakladatel portálu Education.cz
Je stále zajímavé investovat do rezidenčního bydlení v oblastech brownfieldů. Mladí lidé stále více využívají sdílenou ekonomiku. Z pohledu ekologie se dlouhodobě vyplatí investovat do vodního bohatství v Česku, zajímavé jsou také projekty v oblasti udržitelnosti a zdravotnictví.
Kateřina Zychová
výkonná ředitelka investiční skupiny Verdi Capital Group
Potenciál vidíme v komoditách, respektive spíše v sektorech, které se zabývají jejich těžbou a zpracováním než v komoditách samotných, dále pak v zemědělství. Nejen kvůli pandemii jsou tyto sektory dlouhodobě podinvestované, takže v dalších několika letech může výrazně vzrůst hodnota společností z těchto sektorů. V případě zlata vidíme ještě další katalyzátor, kterým může být dlouhodobě přetrvávající inflace v kombinaci se stabilizací úrokových sazeb. V takových podmínkách by mělo zlato nabízet vyšší potenciál než jen dlouhodobý uchovatel hodnoty.
Zbyněk Frolík
zakladatel a jednatel společnosti Linet
Zůstanu v tomto případě u samotných investic. Skrytá hodnota je subjektivní a je svým způsobem neuvěřitelné, jak různě na ni mohou nahlížet miliony lidí. Stačí se podívat na vývoj hodnoty společnosti Tesla, případně na bitcoin.
Každopádně je jasné, že skrytou hodnotou mohou být známé společnosti, které ale mají něco, co jim neumožňuje rozvinout svůj potenciál. Skryté hodnoty můžete samozřejmě najít také u firem, které prakticky nikdo nezná. A taky se dobře hledá tam, kde už je jasné, že to jejich vedení dovedlo ke konkurzu.
V Česku mi v této souvislosti přijde opravdu zajímavý projekt baterií HE3DA Jana Procházky a Magna Energy Storage Radomíra Pruse. Čistě technicky jsem si jistý, že to funguje a má miliardový potenciál. Ale reputace a asi ne zcela kompetentní styl stávajícího vedení firmy, hlavního investora, mi přijde jako překážka k tomu, aby projekt směřoval k obrovskému úspěchu. V této skryté hodnotě se chci i nadále angažovat a snad se povede dokázat, že tam skutečně existuje.
Radek Špicar
viceprezident Svazu průmyslu a dopravy, ekonom
V kreativitě, kterou když dokážete úspěšně kapitalizovat, jste předurčeni k úspěchu.
Daniel Gladiš
zakladatel a manažer Vltava Fundu
Hodnotu je vidět ve spoustě míst. Jak v některých regionech – například v Japonsku nebo Velké Británii –, tak v některých odvětvích, jako jsou finance, těžba komodit, zdravotnictví či polovodiče, a samozřejmě i v mnohých jednotlivých společnostech. Už druhým rokem máme zase ideální prostředí pro aktivní investování, ve kterém se každý investor může realizovat, jak je libo.
Petr Šimčák
ředitel investic Amundi Asset Managementu
V energetické transformaci spojené s útlumem fosilních paliv a dekarbonizací. Přestože to není skrytá hodnota, bude to zásadní trend příštích desetiletí. Hodnota pro investory, tedy sleva, pak vzniká v dobách recese a zvýšené míry bankrotů a strachu. V době růstu a euforie jen málokdy najdete kvalitní aktiva se slevou. Díky opuštění nulových úrokových sazeb se na scénu po letech tato doba vrací, a to je dobře.
Andrea Bartoňová
předsedkyně představenstva v Espira Investments
Je skvělé najít podhodnocenou společnost, ale s dnešním přístupem k informacím, AI a různým obchodním enginům, je to stále obtížnější. Budoucí hodnota vždy závisí na budoucích příjmech a ziscích společnosti nebo zjednodušeně na jejím růstu. Takže považuji za nejdůležitější identifikovat trendy a změny v sektorech, pokud je to vůbec možné, a kvalitní management, který bude v budoucnu generovat zisk, dokáže sledovat trendy a přizpůsobovat se jim. Například sociální sítě zastavily růst mnohým mediálním společnostem, letenkové platformy cestovním kancelářím a za překladatelské služby také moc platit nebudeme.
Jana Brodani
výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh
Kapitálový trh v poslední době ovlivňovalo především významné pumpování peněz do ekonomiky, ať už centrálními bankami, nebo vládami. Nezkušený investor mohl nabýt dojmu, že všechna aktiva budou růst donekonečna. Jako skrytou hodnotu proto vidím hlavně to, že současná situace bude nahrávat kvalitním investicím, které poslední dobou možná tolik nevynikaly při růstu prakticky čehokoli na základě přívalu peněz.
Dominik Stroukal
ekonom Metropolitní univerzity Praha
Některé oblasti jsou zjevné a je na nich široká shoda. Svět předvídatelně stárne a bohatne, mnoho hodnoty se skrývá v oblasti zdraví, volného času či energií. To jsou ale oblasti, o kterých se mluví veřejně a nepřekvapují nás. Z těch překvapivějších se domnívám, že si v blízké budoucnosti více uvědomíme, jaká je hodnota ve vzdělání našich dětí a v soukromí, které po malých krůčcích ztrácíme, ať už dobrovolně, či nedobrovolně.
Petr Novague
designér a zakladatel studia Novague Design
Ona skrytá hodnota je ve firmách, které plýtvají kapacitami na nefinální produkty. Majitelé se soustředí pouze na provoz výroby a neumějí navazující činnosti, které přinášejí právě zvýšení marží a samozřejmě i zisků. Ze zahraničí bych vybral jako ten nejlepší příklad Bernarda Arnaulta (francouzský podnikatel s majetkem odhadovaným na 171 miliard dolarů, šéf koncernu LVMH – pozn. red.), který fantasticky rozumí produktovému uvažování.
Pavel Řehák
partner v investiční skupině VIGO Investments a zakladatel Direct family
Skrytou hodnotu vidím ve firmách, které dokážou strukturálně předělávat a upgradovat odvětví, ve kterém fungují, posouvat klientský zážitek, měnit provozní efektivitu, a to vše na základě pravidel 21. století. Když investujeme v Directu, hledáme právě tento potenciál. Nejde nám o chvilkové finanční nedocenění aktiv, ale potenciál firmy měnit a rozvíjet sebe a celé odvětví.
Tomáš Ditrych
partner v advokátní kanceláři Mavericks
Nic nemá větší hodnotu než lidský potenciál. Moudří investoři sami často uvádějí, že investují spíše do talentovaných lidí či týmů než do konkrétní technologie. Zatímco zájem o konkrétní produkt může za rok opadnout, nadaní a kreativní lidé dokážou soustavně inovovat a vytvářet nové a ještě lepší produkty. Právě hledání lidských talentů českým inovativním společnostem bohužel ztěžuje legislativa. Oproti jiným státům totiž naše zákony znevýhodňují motivační programy pro klíčové zaměstnance výrazným zdaněním, které limituje využitelnost tohoto nástroje napříč technologickým segmentem.
Václav Staněk
zakladatel společnosti Vasky
Především ve firmách, které řeší problém budoucnosti, jenž zatím není tak aktuální. Jedná se o firmy soustředěné na udržitelné zdroje, firmy zaměřující se na udržitelnost, ať už v módě, nebo kdekoli, nebo také firmy typu SpaceX, které se zaobírají vzdálenější budoucností. Vždy je to však spekulace, jelikož nikdo neví, kam se lidstvo posune za třicet let.
Arnošt Barna
generální ředitel Kia Czech
V posledních třech letech panovala na světových trzích velká volatilita způsobená pandemií a také navazujícími vládními opatřeními (lockdowny). Došlo k narušení výrobních a logistických toků, někteří dodavatelé a jejich odběratelé měli takové problémy, že to významně zhoršilo jejich ekonomiku a cenu jejich akcií, pokud se přímo nedostali do existenčních potíží. V loňském roce se k těmto negativním jevům přidal i efekt války na Ukrajině, enormní růst cen surovin a energií, recese v různých částech světa, rostoucí inflace a nejistota budoucího vývoje ekonomiky.
Dalo by se říct, že klesající ceny akcií představují ideální příležitost investovat. Jsou však všechny klesající tituly atraktivní k nákupu? Zmíněné dopady mohou být krátkodobé či dlouhodobé a bez podrobné analýzy nelze snadno rozlišit, zda levná akcie má šanci brzy zhodnotit, nebo bude v následujícím nestabilním makroekonomickém prostředí stagnovat či dále klesat. Podle mého názoru budeme z důvodu stagnace či dokonce recese na mnoha trzích v kombinaci se zvýšenou inflací svědky splasknutí mnoha bublin a v této době bude pro investory vhodné orientovat se na defenzivní či anticyklické akcie, tedy výrobce základního spotřebního zboží (potravin, léků, drogistického zboží) či společnosti, které se zabývají nakládáním s odpady (likvidace plastů atd.), komodity včetně drahých kovů, těžební společnosti, obecně silné společnosti s vysokým cashflow a nízkým zadlužením, což bude v této době vyšších úrokových sazeb velmi důležité.
