Serge Borenstein: Každý má jednou v životě příležitost | E15.cz

Každý je jednou v životě ve správný čas na správném místě, říká developer Serge Borenstein

Denisa Holajová

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Developer Serge Borenstein je už čtvrt století pevně svázaný s pražským Karlínem, který se jeho přičiněním stal moderní a pulzující částí Prahy. Po deseti letech, kdy o Borensteinovi nebylo příliš slyšet, chytil druhou mízu, spojil se s nejsilnějšími hráči na českém realitním trhu a chce změnit Holešovice.

Po Karlínu, kterému jste na přelomu tisíciletí vtiskl novou podobu, teď vstupujete rovněž do Holešovic. S pražským dopravním podnikem jste založili společnou firmu Nové Holešovice, do níž nyní vstoupila také skupina CPI PG Radovana Vítka. Spory o to, kdo bude rozvíjet okolí holešovického nádraží, už tedy utichly?

Měli jsme s CPI určitá nedorozumění, ale během intenzivních jednání se nám je podařilo vysvětlit. Skupina CPI je velký hráč, vlastní v Praze řadu nemovitostí, a jsem rád, že se můžeme společně podílet na rozvoji stanice metra Nádraží Holešovice a přilehlého okolí. Věřím, že to bude začátek velkého projektu, který spolu vytvoří město a soukromý sektor. Samozřejmě nějakou dobu potrvá, než se ho podaří realizovat. Ale teď to vypadá opravdu slibně.

O jak velké území dohromady jde?

To ještě nelze přesně říct. Jednáme o okolních parcelách s Českými drahami, Správou železnic, hlavním městem a také s dalšími soukromými firmami. Teď bude trvat půl roku nebo rok, než území scelíme a vložíme do společného podniku. První fáze může zahrnovat téměř 100 tisíc metrů čtverečních hrubých podlažních ploch, pak se může zdvojnásobit nebo ztrojnásobit.

Video se připravuje ...
Prahu čekají v příštích letech velké změny

A tedy rozloha území v první fázi?

Zhruba dva a půl hektaru. Začneme u vestibulu stanice metra Nádraží Holešovice, nad kterým postavíme multifunkční projekt s kancelářemi, obchody a s byty. Nechceme vytvořit další administrativní čtvrť, ale místo, kde lidé žijí, pracují, nakupují a baví se. Naše plány zahrnují například i divadlo. Silně totiž věřím v mix funkcí. Území nemají být jednotvárná. Podívejte se na Karlín, tady vedle sebe stojí nové kanceláře i bytové domy. Zátory potřebují změnu. Jednotlivé budovy nedokážou dát čtvrti novou tvář. Věřím, že se zkušenostmi z Karlína to v Holešovicích můžeme udělat ještě lépe.

Když jsme u srovnání s Karlínem, přizvete také do Holešovic známé zahraniční architekty?

Připravujeme teď s podporou města mezinárodní architektonický workshop pro první etapu. Rádi bychom ho vypsali ještě letos.

V Karlíně jste byl vy tím vizionářem. Tady se budete muset o nápady dělit a hledat kompromisy s CPI. Řekněme si na rovinu, že v CPI zatím architektuře moc nedali.

Skupina CPI byla v minulosti více investorem kupujícím nemovitosti než developerem. Také proto jsem měl zpočátku pochybnosti. Poté co jsme usedli k jednacímu stolu, nás přesvědčili, že jsou skuteční profesionálové. Ve společném podniku nám slíbili velkou flexibilitu, co se týká architektů, protože věří v naše schopnosti a vize. Občas je lepší spolupráce založená na profesionalitě než na kamarádských vazbách. Jsem optimista, máme s CPI stejný cíl. Myslím, že je i v zájmu celého města, protože Holešovice jsou jeho téměř centrální částí.

V Holešovicích poblíž Stromovky a také v Libni teď chystáte rezidenční projekty s dalším velkým hráčem, skupinou PPF. Jak toto čerstvé spojenectví vzniklo?

Už před dvaceti lety jsme s Petrem Kellnerem mluvili o tom, že bychom spolu něco postavili. Nakonec jsme s PPF udělali první obchod loni, až po jeho smrti, když firma ze skupiny odkoupila Forum Karlín. Takže uplynula poměrně dlouhá doba, ale není to úplně nová story. Teď přišel ten správný moment.

Pro vás osobně znamená spojenectví s PPF, a hlavně s CPI návrat k velkým projektům.

Pro mě je nejzajímavější, že po třiceti letech v Praze mohu pracovat s městem coby partnerem. Byl to můj cíl. Pokud vím, v Holešovicích jde o první společný podnik města a dvou soukromých developerů. Skutečnou podporu města jsem tady nikdy v minulosti necítil. Vyřizovala se stavební povolení, ale to bylo všechno. Nyní cítím od vedení Prahy opravdový zájem.

Je to hlavně v lidech? Třeba radní pro územní rozvoj architekt Petr Hlaváček má pověst politika, který se snaží vyslechnout všechny strany.

Mladá generace politiků z nových stran chápe, že s developery je potřeba mluvit. Předtím byl developer nepřítel. Změna začala v době, kdy byla primátorkou Adriana Krnáčová, bohužel v tom však neměla dostatečnou podporu. Někteří hoši ve vedení Prahy dnes skutečně chápou slovo „spolupráce“. Tak to funguje v mnoha evropských zemích – v Dánsku, ve Švédsku, ve Francii nebo u našich sousedů ve Vídni. Tato změna je pro mě velkou satisfakcí.

Mění se něco v léta kritizovaných podmínkách pro výstavbu?

Podmínky jsou v Praze opravdu velmi složité. Zrovna dnes ráno mi jeden člověk z pražské zoo ukazoval hradbu lejster, která musejí vyplnit kvůli přestavbě pavilonu goril. Stavební právo v České republice se za desítky let moc nezměnilo. Mnoho politiků změnu chtělo, ale opozice byla proti. Ne že by ji nechtěla také, ale z principu se vždy postavila proti tomu, co navrhli političtí protivníci. To vidíme i v případě nového stavebního zákona. Nejen my developeři, ale i lidé, kteří chtějí bydlet ve vlastním, jsme rukojmími politiků. V průměru potřebujeme sedm let, abychom získali stavební povolení. Věřím, že stavební úřady dělají, co mohou, ale legislativa je nepustí dopředu.

Přístup k veškerému digitálnímu obsahu

Předplatit E15 Premium

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newslettery