Kratší pracovní dobu si firmy pochvalují. Její uzákonění ale analytici nedoporučují | E15.cz

Kratší pracovní dobu si firmy pochvalují. Její uzákonění ale analytici nedoporučují

Ilustrační foto
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: Profimedia

Ivana Bednářová

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

V Česku se už několik firem rozhodlo zavést kratší pracovní dobu, jejíž uzákonění chtějí po příštích volbách prosadit zejména levicové strany. Firmy, které si tuto cestu samy zvolily, si ji zatím nemohou vynachválit. 

Od roku 2019 se zkrácenou pracovní dobu v celé firmě rozhodl zavést online obchod s brýlemi a kontaktními čočkami Lentiamo, dříve známý jako VašeČočky.cz. Úspěšný český e-shop, který loni naproti době nepřející trhu s čočkami dokázal vygenerovat tržby ve výši 790 milionů korun a dosáhnout tak šestiprocentního růstu, zavedení zkrácené pracovní doby nejdříve otestoval „nanečisto“. Upravený režim poté porovnal se standardním osmihodinovým. 

„Zjistili jsme, že musíme některou práci přerozdělit a další automatizovat, ale že nám nic zásadního v zavedení zkráceného pracovního dne nebrání. Od dubna 2019 jsme sedmihodinovou pracovní dobu zavedli natrvalo v celé firmě,“ popisuje postupný vývoj výkonný ředitel společnosti Lentiamo Jiří Urban.

Po zavedení nového pravidla společnosti stoupl počet zájemců o práci, přičemž řada z nich kratší pracovní dobu označila za rozhodující faktor při volbě zaměstnavatele. Dle Jiřího Urbana se zvýšila i efektivita pracovníků. Firemní průzkum z ledna 2021 ukázal, že většina z nich si úpravu pochvaluje, nicméně stále zde existuje prostor pro zlepšení. 

„Až 24 procent zaměstnanců uvedlo, že sedmihodinová pracovní doba je pro ně jedním z důvodů, proč pro Lentiamo pracují, a dalších 70 procent je rádo, že sedmihodinovou pracovní dobu máme. Zároveň jsme ale zjistili, že přibližně 10 procent lidí nestíhá svoji práci během sedmi hodin dokončit a pravidelně zůstává v práci déle. Už jsme to zlepšili, ale pořád máme na čem pracovat,“ přiznává Urban. 

Jelikož výhody silně převažují, Lentiamo i přes drobné nedostatky plánuje zkrácenou pracovní dobu zachovat – a to i v době rekordního množství volných míst na trhu práce. Této firmě lidé nechybějí, všechny pozice se jí daří obsazovat.

Zkrácenou pracovní dobu dále využívá také Air Bank. Pětatřicetihodinový pracovní týden mají od roku 2019 zaměstnanci na všech pobočkách, které jsou otevřené sedm dní v týdnu. Typicky se jedná o pobočky v obchodních centrech, které nadto často fungují do pozdních večerních hodin a také o svátcích. 

Stejně jako Lentiamo i Air Bank nejdříve upravenou pracovní dobu vyzkoušela na menším vzorku pracovníků. „Už v roce 2018 jsme začali na některých našich pobočkách v obchodních centrech, které mají otevřeno do pozdního večera a i o víkendu nebo o státních svátcích, zkoušet zkrácený pětatřicetihodinový pracovní týden. Naším cílem bylo, aby zaměstnanci měli maximálně jeden pracovní víkend v měsíci a celkově více volna večer a během týdne. Mzdu jsme jim ale ponechali, jako by pracovali 40 hodin týdně,“ upřesňuje tisková mluvčí Air Bank Jana Pokorná. 

Systém se osvědčil, a dnes je tak standardem pro všechny bankovní asistenty Air Bank pracující na pobočkách v obchodních centrech. Úspěchu napomohla i zvýšená nabídka flexibilních pracovních úvazků. V jejich poskytování přitom Česká republika dlouhodobě zaostává, nicméně v posledních letech svou pozici vylepšuje.

„Zaměstnanci jsou spokojenější a manažeři dokážou směny efektivně naplánovat i díky tomu, že jsme začali přijímat více kolegů na zkrácené pracovní úvazky, kteří pokryjí zejména víkendové a večerní směny. O ty stojí hlavně studenti a maminky na rodičovské dovolené, kdy mají volno po škole nebo zajištěné hlídání,“ vysvětluje Pokorná. 

Zkrácení pracovní doby v podobě zavedení čtyřdenního pracovního týdne svým zaměstnancům v minulosti nabídla také další česká banka Trinity Bank, digitální agentura Sherpas nebo startup Cognito. S novým nastavením pracovního rozvrhu byly všechny tři společnosti spokojené a udržují ho dodnes. Díky volným pátkům mohou pracovníci „vypnout“, věnovat více času svým koníčkům nebo rodině, a od pondělí do čtvrtka se pak zase plně soustředit na práci. Učinit tuto změnu firmám umožnily především pokročilé technologie a inovace. 

Ačkoli „první vlaštovky“ si zkrácenou pracovní dobu pochvalují, analytici se k jejímu diskutovanému plošnému zavádění stavějí skepticky. „Drobné zkracování pracovní doby, ať už skrze delší dovolenou, nebo třeba skrze kratší pátky, je už po léta nenápadnou realitou mnoha českých firem a institucí – zejména těch větších, kde je zastupitelnost zaměstnanců vyšší. Zůstává ovšem část ekonomiky, kde k tomuto trendu nedochází a zřejmě jen tak nedojde. Ledaže bude zkrácení pracovní doby všem bez rozdílu vnuceno zákonem. To bych ale určitě nedoporučoval a spíš bych se spoléhal na působení konkurence na trhu práce,“ říká k tématu Michal Skořepa, makroekonomický analytik České spořitelny.

V Česku je nyní rekordní počet volných pracovních míst, lidé chybějí napříč obory a legislativní snížení počtu požadovaných hodin práce by tak mnoha firmám mohlo uškodit. „Obecně může zákonem nařízené zkrácení pracovní doby vést k vyšší poptávce po zaměstnancích. Škody tohoto kroku pro ekonomiku jsou tedy tím menší, čím je nezaměstnanost výše nad svou dlouhodobou rovnováhou. Česko je už řadu let v opačné situaci a v nejbližších letech to tak nejspíš i zůstane. Proto bych úvahy o plošném zkracování pracovní doby zatím uložil k ledu,“ vysvětluje Skořepa. 

Rovněž hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek nesouhlasí s požadavkem, aby „správný“ pracovní týden trval méně než 40 hodin: „Osobně bych takové rozhodnutí doporučil odsunout a spíš ponechat vývoj v rukách firem, aby mohly nabízet kratší pracovní týden jako benefit. Řada z nich to stejně dělá. Necitlivé nařízení formou zákona by mohlo snadno narušit konkurenceschopnost celé ekonomiky. Že nejde o nepodložené varování, lze ukázat na porovnání ekonomického růstu Německa s pružnějším pracovním trhem a Francie s pracovním trhem omezeným již mnoho let na 35 hodin týdně,“ argumentuje Sobíšek.

V zahraničí v současné době po zkrácení stanovené týdenní pracovní doby nejhlasitěji volá americký demokratický kongresman Mark Takano, který již Sněmovně reprezentantů předložil svůj legislativní návrh. Ten by Američanům pracovní týden zkrátil z původních 40 hodin na 32 hodin. Takano by chtěl především vyřešit problém dosahování rovnováhy mezi prací a volným časem a odstranit nespokojenost zaměstnanců s dlouhodobou stagnací mezd v USA navzdory zvýšené produktivitě práce.

Na české politické scéně o zkrácení pracovní doby usiluje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Březnový návrh sociálních demokratů na zavedení 37,5hodinového pracovního týdne však vláda nepodpořila. 

Autor: Ivana Bednářová

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah