“Čísla o inflaci za únor nebyla překvapivá a dokládají, že si na její trvalejší růst musíme ještě počkat,“ řekl ČTK analytik Unicredit Bank Patrik Rožumberský. Růst meziměsíční inflace nejvíce ovlivnilo zdražení dovolených, které ze sezonních vlivů převážilo nad zlevněním zimních kolekcí v odívání. Největší brzdou inflace zůstaly opět ceny u čerpacích stanic. Ty během února poklesly o další téměř čtyři procenta a byly tak nejnižší od jarních měsíců roku 2009, poznamenal.
„Růst spotřebitelských cen v únoru ve srovnání s lednem zpomalil, nicméně leden bývá tradičně ovlivňován řadou administrativních vlivů, jako jsou změny daní nebo změny regulovaných cen,“ komentoval čísla analytik ING Bank Jakub Seidler. Inflace se již třetím rokem drží v pásmu mezi nulou a jedním procentem, doplnil analytik společnosti Deloiite David Marek.
„Inflace v Česku zůstává nadále velmi nízká, a to navzdory silnému ekonomickému růstu doprovázenému zvyšováním zaměstnanosti i zlepšováním reálné finanční situace domácností,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Důvodem je podle něj to, že nízkou inflaci, respektive dokonce deflaci, prožívá eurozóna. Dovézt si inflaci skrze slabou korunu tak v tuto chvíli v podstatě stále není možné, dodal.
Vývoj inflace
Analytička Raiffeisenbank Daniela Milučká míní, že inflace bude v první polovině roku stále nedostatkovým zbožím. Až do září by se inflace měla držet pod jedním procentem, a to za předpokladu, že cena ropy vzroste k 50 dolarům za barel.
Pokud ale ropa letos zůstane v blízkosti 30 dolarů za barel, spadne česká ekonomika krátkodobě do deflace. „Zdražování ropy ale již můžeme pozorovat. Prozatím jde o tempo 'krok sun krok'. Podle našich odhadů by se inflace měla dostat na dvě procenta až počátkem příštího roku,“ podotkla.
Analytik skupiny Roklen Lukáš Kovanda upozornil na to, že tempo růstu cenové hladiny v tuzemské ekonomice zůstává nadále poměrně výrazně za inflačním cílem České národní banky, takže ta bude udržovat svůj intervenční režim minimálně do prvního kvartálu příštího roku. Nelze přitom podle něj vyloučit, že centrální banka bude nucena přistoupit k intenzivnější obraně svého závazku redukcí úrokových sazeb do záporného pásma.
| Inflace byla nižší, než odhadovala ČNB |
|---|
| Únorová meziroční inflace byla o 0,3 procentního bodu nižší, než očekávala v aktuální prognóze Česká národní banka, uvedl ředitel sekce měnové ČNB Tomáš Holub. Důvodem byl především vývoj cen potravin a pohonných hmot. V únoru spotřebitelské ceny meziročně stouply o 0,5 procenta. „Inflace se tak nadále nachází výrazně pod cílem ČNB, respektive pod dolní hranicí jeho tolerančního pásma,“ řekl Holub. |
| Proti prognóze byla výrazně nižší dynamika cen potravin (včetně nápojů a tabáku, avšak bez vlivu změn nepřímých daní), které v únoru setrvaly v meziročním poklesu, zatímco prognóza již předpokládala jejich meziroční růst. Nižší byla i korigovaná inflace bez pohonných hmot. Tento ukazatel jádrové inflace však nadále zůstává nad jedním procentem, což odráží vliv rostoucí domácí ekonomiky a zvyšující se dynamiky mezd. |
| Naopak proti prognóze rostly rychleji regulované ceny v důsledku menšího než očekávaného poklesu cen plynu a vyššího růstu cen elektřiny. Prognóza dopadů změn nepřímých daní se naplnila. |
| Zveřejněná data představují podle Holuba mírné protiinflační riziko prognózy ČNB. Podle ní se bude meziroční inflace postupně zvyšovat a v první polovině příštího roku dosáhne dvouprocentního cíle. Na růst inflace budou působit domácí nákladové tlaky související zejména se zrychlováním růstu mezd při pokračujícím zvyšování ekonomické aktivity. Současně bude postupně odeznívat protiinflační působení dovozních cen, které aktuálně výrazně klesají vlivem snižování výrobních cen v eurozóně a propadu světových cen ropy. |
——-
