Libor Dušek: Návrh mimořádné daně potřebuje opravit, sazba je příliš vysoká | e15.cz

Libor Dušek: Návrh mimořádné daně potřebuje opravit, sazba je příliš vysoká

Podle ekonoma Libora Duška je potřeba opravit návrh zákona o windfall tax, který napsali úředníci ze ministerstva financí. To vede Zbyněk Stanjura z ODS.
Podle ekonoma Libora Duška je potřeba opravit návrh zákona o windfall tax, který napsali úředníci ze ministerstva financí. To vede Zbyněk Stanjura z ODS.
• 
ZDROJ: Úřad vlády
Libor Dušek

Libor Dušek

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Mimořádná daň z neočekávaných zisků neboli windfall tax v nějaké podobě zřejmě schválená bude. Z principu ji považuji za vhodný nástroj pro současnou výjimečnou situaci: náklady na pomoc občanům a firmám s následky inflace by solidárně měli nést zejména ti, kteří na mimořádné situaci nejvíce vydělávají. Ovšem návrh, jejž předložilo ministerstvo financí, obsahuje několik podstatných problémů.

Zaprvé do očí bije výjimka, kterou si zřejmě vylobbovaly „malé“ banky, tedy banky s čistým úrokovým příjmem pod šest miliard korun. V bankovnictví by se windfall tax vztahovala jen na šest největších bank. Řada dalších – Airbank, Trinity, mBank – by se jí vyhnula.

Obvyklé ospravedlnění výjimek pro menší firmy, například administrativní zátěž či snaha ochránit zisky mladých dynamických firem, tentokrát neplatí. Pro akcionáře to znamená, že desítky i stovky milionů zůstanou doma. Toto je velmi nesolidární výjimka z daně, jejímž cílem je solidarita.

Zadruhé podle návrhu má daň dopadnout na mimořádné zisky v letech 2023 až 2025, ale ne na ty letošní. Tím se logicky snižuje celkový výnos a zvyšuje nejistota týkající se celkového výnosu daně za všechny roky. Též se výrazně redukuje samotný princip zdanění zisků, které „spadly do klína“.

Energetické firmy a banky mají letos vysoké zisky, které již nastaly, můžeme je prakticky s jistotou označit za mimořádné a neočekávané. Co se týká budoucích let, panuje větší nejistota, je víc důvodů se domnívat, že ceny energií nezůstanou tak vysoké jako letos a úrokové marže bank se budou ztenčovat. A hlavně se s budoucími zisky provádí daňová optimalizace snáze než s minulými. Celkové vykázané mimořádné zisky budou téměř jistě menší. A s nimi i objem vybraných peněz.

Proti zdanění zisků za rok 2022 někteří namítají retroaktivitu, tudíž možnou neústavnost. Nepravá retroaktivita však protiústavní a priori není a bude záležet na nastavení. Z ekonomického pohledu jsou však argumenty pro zdanění letošních mimořádných zisků silnější než ty pro zdanění zisků budoucích.

Důležitý je také evropský kontext: se zdaněním zisků za rok 2022 počítá i evropský rámec mimořádné solidární daně. Italská mimořádná daň, zavedená v květnu 2022, dopadla pouze na minulé zisky za předchozí půlrok.

Zatřetí sazba daně 60 procent je velmi vysoká. Spolu s běžnou daní z příjmů právnických osob tak budou mimořádné zisky zdaněny plnými 79 procenty. Tak vysoká sazba firmy přiměje k maximální snaze o optimalizaci, což následně bude vyžadovat od finanční správy důsledné audity i případné soudní spory. Tento problém je posílen záměrem zdanit jen budoucí zisky, které lze snáze optimalizovat.

Vidím reálné riziko, že spatříme výjimečný úkaz – klesající části Lafferovy křivky (zachycuje hypotetickou závislost sumy vybraných daní na míře zdanění – pozn. red.). Rozumnější by bylo použít „evropskou“ sazbu 33 procent, pokud ji využijí i ostatní země EU. Eventuálně sazbu v řádu 40 až 45 procent s ohledem na silný důraz na rozpočtové příjmy, který se na windfall tax klade.

Ekonomie říká, že efektivní daňový systém má široké daňové základy (minimum výjimek) a díky tomu nízké daňové sazby. Ministerský návrh je opačný: základ daně je zčásti vykuchán a lze jen našponovat sazbu co nejvýše. K tomu přispívá fakt, že k mimořádné dani je vzhlíženo jako k jedinému nástroji pro snížení deficitu na příjmové straně a úpravy jiných daní jsou zatím odmítány.

Tento komentář rozhodně nechce přidat argumenty odpůrcům mimořádné daně jako takové. Windfall tax teď v principu smysl dává. Ale lze ji nastavit lépe, podle principu „široký základ, nižší sazby“.

Autor je vedoucí Katedry národního hospodářství Právnické fakulty UK a člen NERV.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah