Milionům běžců diktuje reklamní slogan. Mýtus deseti tisíc kroků je přesto užitečný

Běhání zaznamenalo za pandemie růst popularity

Běhání zaznamenalo za pandemie růst popularity Zdroj: profimedia.cz

Mobilní aplikace představuje nejjednodušší způsob měření pohybu
Leckomu při běhání stačí prostý fitness náramek
Chytré hodinky obvykle zvládají měřit i pohybu uživatele
Vyšší kategorie sporttesterů
Do světa chytrých hodinek se vydali i výrobci luxusních chronometrů
6
Fotogalerie

Kamarád krokoměr provází sportovce už přes padesát let a stále je motivuje, aby zlepšovali své výkony. A je jedno, jestli používají ten jednoduchý přístroj, aplikaci v telefonu nebo sofistikované sportovní hodinky sledující celou škálu parametrů. I to nejobyčejnější zařízení funguje stejně účinně.

Adam Ondráček trávil mezi 20. a 25. rokem hodně času v nemocnici, trápila ho řada autoimunitních onemocnění. A k tomu měl stresující zaměstnání produkčního a píáristy. „V jednu chvíli jsem si řekl, že se sebou musím něco udělat, že se musím hýbat. A běhání je ta nejjednodušší věc, se kterou člověk může začít,“ vypráví.

Nejdřív se při běhání skoro trápil. „Běhal jsem kolem tří kilometrů a nebavilo mě to. Pak jsem si jednoho říjnového dne řekl, že do Vánoc zaběhnu deset kilometrů.“ Právě první desetikilometrový běh je podle Ondráčka zlomovým bodem. „První krizovka přichází mezi šestým a sedmým kilometrem. Když ji člověk překoná, začne ho to bavit. Najednou se tělo uvolní a už to běží samo,“ říká. Druhý krizový bod má někdo na 12., jiný na 15. kilometru. „Potom se dostavuje ‚runner’s high‘, něco jako běžecká extáze,“ dodává.

Konstanta pro zdraví

Dlouhá desetiletí směřují stamiliony lidí po celém světě k magické hodnotě deseti tisíc kroků. Právě tato denní porce údajně zajišťuje, že se člověku zdravotní stav zlepší o tolik a tolik procent, což ostatně dokládají mnohé vědecké studie. Deset tisíc kroků vystupuje jako jakási konstanta, daná hodnota, o níž se nediskutuje.

Kde se vlastně vzala? Stanovil ji kdysi tým lékařů na základě rozsáhlého výzkumu? Skutečnost amatérské sportovce zřejmě nepotěší. Deset tisíc kroků zahájilo svou cestu v roce 1963 v Japonsku. Šéf jedné z tokijských klinik Iwao Ohya si postěžoval Jurimu Katovi, inženýrovi výrobce hodinek Yamasa Tokei Keiki, že Japonci se málo pohybují, a že aby se zlepšil zdravotní stav populace, každý by měl ujít deset tisíc kroků denně.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!