Na tu rychlost si nezvyknete, ze Šanghaje jsme odešli na čínský venkov, říká slovenský youtuber

Čína je komunistická země. Nemůže lidem v Česku a na Slovensku připadat, že jste po odstěhování se do této země utekl na špatnou stranu železné opony?

Dnes už neexistuje svět před železnou oponou a za železnou oponou. Teď je naopak velmi propojený. Na světě existovala vždy velká ekonomická centra a takovým byla do 18. století také Čína. Pak ji nahradila Evropa a Amerika a nyní se vše vrací zpátky a z Číny se stává obrovské centrum vlivu. Řada konfliktů paradoxně vzniká tím, že nejsme odlišní, ale že se sobě v řadě věcí přibližujeme. Pak se jedna či druhá strana může cítit ohrožená tím, že někdo mění její styl života. 

Proč jste si nakonec vybral život v Číně místo na Slovensku?

Součástí mě je Slovensko i Čína. Žít v Číně byl můj sen. Zájem o tu zemi jsem měl už na základní škole a nikdy neutichl. Na střední jsem se začal učit čínsky a pak jsem studoval i sinologii. Život v Číně mě lákal vždy, i když jsem o něm neměl žádnou konkrétní představu. Teď když tu jsem, tak tu zemi vnímám jako místo téměř nekonečných možností – alespoň pro mou práci spisovatele. V Číně je nevyčerpatelné množství příběhů. 

Co vás při příletu do Číny překvapilo?

Ruch a dynamika čínského života. Těch lidí je tu strašně moc a vše tady ubíhá šíleně rychle. Kvůli téhle dynamice se lidé dostávají pod obrovský společenský i kariérní tlak. Konkurence je všude kolem oproti Slovensku neuvěřitelná. Vše se rychle mění, hýbe. Je to odzbrojující.

Jak si člověk z Evropy na tu dynamiku může zvyknout?

Přiznám se, že se mi úplně zvyknout nepodařilo. To je také důvod, proč jsme se ze Šanghaje přestěhovali na čínskou vesnici. V Šanghaji jsou ty změny nejrychlejší z celé Číny. Ale i na vesnici se vše rychle mění a stále mám trochu obavu, kdy se to tu promění v oblast s davy turistů.

V české debatě o Číně je někdy limitující, že jen málo lidí ví něco o historii té země. Možná si pamatují okupaci Tibetu, že tam létal Miloš Zeman, ale to je zhruba vše. Nevědí, co jsou opiové války a proč Čína mluví o století velkého ponížení. Co vědí naopak Číňané o Evropě a západním světě?

V Číně jsou dva extrémy. Jednou skupinou jsou lidé z velkých měst s kvalitním vzděláním. Ti vědí o Evropě mnohem víc, než znají Evropané o Číně. Nebavíme se teď o malé části populace. Jsou to desítky až stovky milionů lidí, kteří žijí v metropolích. No a ten druhý extrém jsou Číňané z chudých a často zemědělských oblastí. Ti vzdělání nemají kolikrát ani středoškolské a o Evropě nevědí vůbec nic. Pokud se bavíme o mladším člověku ze střední třídy, která žije ve městě, tak opět ví o Evropě mnohem více, než vzdělaný Evropan o Číně.