Falešný bankéř i policista. Kyberšmejdi drtí Čechy, vytáhli z nich letos už 1,5 miliardy
- Kybernetické útoky v Česku prudce rostou a za prvních devět měsíců letošního roku připravily klienty bank o 1,49 miliardy korun.
- Častými scénáři podvodů jsou třeba hovory od falešných bankéřů, které tvoří asi třetinu škod.
- Kyberšmejdi neváhají používat sofistikované metody psychického nátlaku včetně osobního setkání u bankomatu a předání peněz.
V Česku roste počet kyberútoků. Podle aktuálních dat České bankovní asociace za prvních devět měsíců letošního roku čelili klienti bank více než 68 tisícům kyberútoků. Celkový objem peněz odčerpaný kyberšmejdy dosáhl 1,49 miliardy korun, což je meziročně o padesát procent více.
„Podle našich odhadů mohou být škody ještě vyšší, velkou část z nich totiž klienti nenahlásí, protože se stydí,“ vysvětluje pro FLOW Petr Zíma, který je manažerem klientské bezpečnosti v České spořitelně. Podle něj se letos nejčastěji opakují tři scénáře kybernetických útoků.
Falešný bankéř i policista
Lidem buď volá falešný bankéř, který jim tvrdí, že jejich peníze jsou v ohrožení, a žádá jejich převedení na jiný účet. Tento typ podvodu prý tvoří asi třetinu všech škod v České spořitelně. Dalším častým podvodem jsou falešné investice, kdy lidé kliknou na internetu na reklamu, která láká na výhodné investice. Poté je kontaktuje falešný investiční specialista. Tento typ podvodu vytvořil klientům České spořitelny asi čtyřicet procent všech škod.
Ahoj, mami, pošli mi peníze!
„Letošní novinkou, která je běžná v zahraničí, je whatsappový podvod, kdy rodičům přijde třeba falešná zpráva od dítěte, že potřebuje pomoci a poslat peníze, protože se mu rozbil telefon,“ vysvětluje Zíma.
Někteří ze „šmejdů“ se nebojí ani osobního setkání, kdy svou oběť lákají k bankomatu, kde si peníze vybere a předá jim je.
Neziskovka přišla o pět milionů
Podvodníci podle něj používají psychický nátlak a velmi propracované metody, jak z lidí peníze vylákat. Jedním z poškozených klientů se nedávno stala také nezisková organizace Tady a teď. Útočníci, kteří se vydávali za policisty, přesvědčili ekonomku organizace, aby převedla více než pět milionů korun na údajně bezpečné účty.
Tato plzeňská organizace, která už 21 let pomáhá rodinám v bytové nouzi nebo dětem ohroženým školním neúspěchem, se tak sama dostala do velkých potíží. Aby nemusela svoji činnost ukončit, vyhlásila dárcovskou sbírku. Pomoc organizaci zvažuje nyní i Česká spořitelna.
Ochráněné miliardy
Bankám se podařilo jen za letošek zachránit zhruba 7,5 miliardy korun a až 57 procent Čechů útok poznalo na první pohled. Nejlepší prevencí útoku je podle Zímy vše důkladně ověřovat.
Česká spořitelna se věnuje aktivní osvětě a prevenci a provozuje služby, které pomohou klientům zachytit útoky už v prvopočátku. Když klientům třeba volá Česká spořitelna, aplikace George zobrazí jasnou notifikaci, která potvrdí, že klientovi v tuto chvíli opravdu volá bankéř.
Pokud se upozornění neobjeví, mohou klienti volajícího požádat o čtyřmístný ověřovací kód. Pravý bankéř ho bez problémů sdělí, podvodník ne.
Chytrá aplikace pomůže
Klienti ČS si také mohou v Georgi sami aktivovat ochranu před podvodnými weby ve speciální aplikaci, která automaticky rozpozná nebezpečné odkazy v SMS, e-mailech i na sociálních sítích. Dokáže je pak zablokovat ještě předtím, než na ně člověk klikne. Služba funguje na mobilních datech i na Wi-Fi, takže chrání telefon nepřetržitě.
Kdo nejčastěji naletí útočníkům? A proč se nyní množí podobné útoky a kdo za nimi stojí? Co čekat dál a jak se mění útoky s nástupem umělé inteligence? Téma jsme probrali podrobně v rozhovoru FLOW, podívejte se na video v těle článku.
Partnerem obsahu je Česká spořitelna.
