ABSL: V Česku chybí jazykově vybavení pracovníci

Na českém trhu chybí pracovníci se znalostí němčiny, holandštiny a skandinávských jazyků. Znalost těchto jazyků přitom může vést ke zvýšení mzdy až o 15 procent. Vyplývá to z šetření asociace ABSL, sdružující lídry z oblasti podnikových služeb.

Pracovní místa vyžadující tyto jazykové znalosti tak často zabírají cizinci či rodilí mluvčí. Nedostatek požadovaných jazykových dovedností u uchazečů je velkým problémem pro 43 procent firem z oblasti podnikových služeb.

V Česku funguje přes 150 center sdílených podnikových služeb (SSC), která představují významný zdroj zaměstnání a dávají práci téměř 60 tisíc zaměstnanců. Z center v Česku se pracuje pro zákazníky z různých odvětví průmyslu v mnoha zemích, a proto je zde kladen mimořádně velký důraz na znalost cizích jazyků, a to i neobvyklých kombinací.

Velký nedostatek lidí, co umí méně obvyklé jazyky

Na českém trhu je ale velký nedostatek pracovníků, kteří ovládají němčinu, skandinávské jazyky a další spíše méně obvyklé jazyky, jako jsou holandština či maďarština. Firmy proto musí často nabírat cizince či rodilé mluvčí, kterých v nyní pracuje v oblasti sdílených podnikových služeb zhruba 15 procent. Cizinci však často nejsou v Česku usazení, a tak obvykle na daném pracovním místě dlouho nevydrží.

„Jazykové vzdělání Čechů se postupem let výrazně zlepšuje. Bohužel však jde vesměs o angličtinu, druhý či dokonce třetí cizí jazyk se učí stále málo studentů. Podle dostupných údajů studuje dva jazyky v průměru 16 procent z nich, tři pak pouhé dvě procenta,“ uvedl prezident asociace ABSL Ota Kulhánek

Angličtina je dnes u většiny zaměstnavatelů brána jako základní požadavek. V podnikových službách je však důležitá i znalost dalších jazyků. Jde především o němčinu, která se pomalu z českých škol vytrácí.

Vedle angličtiny patří k nejvyhledávanějším jazykům v SSC němčina (20 procent), francouzština (osm procent), polština (pět procent), švédština (čtyři procenta), holandština (čtyři procenta), maďarština (3,5 procenta), ruština (tři procenta), dánština (tři procenta), slovenština (2,5 procenta), španělština (2,5 procenta), finština a italština (po dvou procentech).

Neznalost oboru většinou není překážkou. V SSC jsou často zaměstnáni i ryzí jazykáři, tedy absolventi filozofických fakult, kteří mají jazyk jako hlavní obor. „Člověka lze v relativně krátké době zaškolit například do znalosti účetního systému, ale plynulou švédštinu se za tři měsíce naučit nelze. Samozřejmě v oblasti jako IT jsou nutné dostatečné vstupní znalosti, ale zde si zase uchazeči většinou vystačí s angličtinou,“ uzavřel Kulhánek.

Centra sdílených služeb jsou střediska, která centrálně přebírají některé činnosti mateřských firem. Jde třeba o účetnictví, IT, nákup a lidské zdroje.