„Můžeme potvrdit, že Baumax se stahuje z Chorvatska, a že jeho dceřiná společnost podala návrh na insolvenci. Ta se ale týká pouze chorvatského Baumaxu,“ citovala agentura APA prohlášení mluvčí firmy Moniky Voglgruberové.
Řetězec podle deníku Jutarnji list dluží v zemi 414,4 milionu kun (téměř 1,5 miliardy korun) chorvatskému státu a bankám, vůči ostatním věřitelům má závazky ve výši 93 milionů kun (332 milionů korun). Celkový dluh tak přesahuje 1,8 miliardy korun.
Firma zdůraznila, že na podnikání v dalších zemích nemá krach v Chorvatsku žádný vliv. Řetězec už loni kvůli špatným výsledkům prodal filiálky v Bulharsku, Rumunsku a Turecku, letos pak oznámil exit z Maďarska. Odchod z Chorvatska již také delší dobu zvažoval.
| Rodinná společnost |
|---|
| Baumax je rodinná firma s 38letou tradicí. V současné době provozuje v šesti evropských zemích 127 prodejen s potřebami pro kutily a řemeslníky. V domovském Rakousku má 65 obchodů, v Česku 24, na Slovensku a v Maďarsku po 14, sedm v Chorvatsku a tři ve Slovinsku. Celkem zaměstnává sedm tisíc lidí. |
Baumax se naopak hodlá soustředit na své klíčové trhy, což je vedle domácího Rakouska hlavně Česká republika a Slovensko. Nicméně ani v tuzemsku nejsou jeho výsledky příliš slavné. Podle dosud zveřejněných účetních uzávěrek tu kutilský řetězec naposledy vykázal zisk v roce 2009 a od té doby prodělává, v roce 2013 se ztráta vyšplhala dokonce na 471 milionů korun.
Potíže v Rakousku
Potíže má i mateřská firma, která se zadlužila kvůli expanzi ve východní Evropě a Turecku. Následně doplatila na nízkou poptávku spojenou se špatnou situací na trhu s bydlením a problémy řady ekonomik. Její hospodaření v tuzemsku také negativně ovlivnilo oslabení koruny po intervenci České národní banky z listopadu 2013.
Dluhy rakouského Baumaxu se podle dostupných údajů vyšplhaly na 390 milionů eur (10,6 miliardy korun). Loni v prosinci se dokonce objevily spekulace o prodeji celé firmy. Zakladatel řetězce Karlheinz Essl loni v březnu oznámil, že chce v rámci sanace firemních financí prodat rakouskému státu svou uměleckou sbírku za 86 milionů eur (2,4 miliardy korun). Vláda ale obchod odmítla a Essl svou nabídku následně stáhl.
