Londýnskému nakladateli Bloomsbery klesají zisky, firmě proslavené vydáváním knih o kouzelníku Harry Potterovi škodí nižší zájem o dětskou a vzdělávací literaturu.
Před patnácti lety narazilo nakladatelství Bloomsbury na zlatou žílu, když vydalo knihu Harry Potter a Kámen mudrců od začínající autorky J. K. Rowlingové po té, co její rukopis odmítlo dvanáct dalších nakladatelství. První vydání se počítalo na tisícovku kusů a editor nakladatelství Barry Cunningham tehdy Rowlingové radil, ať si raději sežene zaměstnání, protože jako spisovatelka se nejspíše neuživí. Od té doby se ale hodnota majetku Rowlingové vyšplhala na odhadovanou miliardu liber a za knihy z prvního vydání jsou sběratelé ochotní dát i 25 tisíc liber. Pro nakladatelství, které tohle všechno umožnilo, ale jakoby kouzlo vyprchalo. I když tržby Bloomsbury za letošní první pololetí narostly o dvě procenta na 43,5 milionu liber, zisk se propadl o 40 procent na 900 tisíc liber, tedy necelých 28 milionů korun. „Trh byl toto léto slabý celkově, jak potvrdily zprávy mnoha společností a obchodníků,“ uvedl šéf Bloomsbury Nigel Newton.
Jeho vydavatelství ale utrpělo především díky nižší poptávce v divizi dětské literatury, která přinesla meziročně o čtvrtinu nižší výkon představovaný tržbami 9,3 milionu liber. Pravdou je, že se nakladatelství srovnává se silným obdobím loňského roku, kdy přišel do kin poslední díl filmové Potterovské série a vzhůru vystřelila i poptávka po jeho knihách. To už ale neplatí a nízký zájem o kouzelnické příběhy nevyrovná ani hysterie okolo o něco drsnější tanagerské trilogie The Hunger Games.
Nakladatelství příliš nepomáhá ani divize vzdělávací literatury, na kterou při budování postpotterovské strategie vsázelo především a dokumentuje ji i letošní akvizice vydavatele věnujícího se módnímu a interiérovému designu Fairchild Books za 3,8 milionu liber. Na tržbách Bloomsbury se podílela 28 procenty. „Hezké by bylo, kdyby poměr vzrostl na polovinu, ale stále na tom pracujeme, teprve jsme začali,“ dívá se s nadějí do budoucna Newton.
Za deset procent tržeb pak odpovídá i vydávání elektronických knih, které si meziročně polepšily o 89 procent, aby vydělaly 4,5 milionu liber. Celkově slabší výsledky za první pololetí ale ztěžují Bloomsbury dosažení plánovaných celoročních růstů. Firma si ale věří tak, že zvýšila dividendu o šest procent na 94 pencí za akcii.
„Dosáhnout toho mohou, ale jsou odkázáni na důležité prodeje ve Vánočním období,“ komentoval pro Financial Times výhled kdysi kouzelného vydavatelství Gareth Davies, analytik společnosti Numis.
