Bohemia Sekt: Černý trh tvoří až 30 procent spotřeby vína

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: ctk

Černý trh s vínem se pohybuje mezi 20 až 30 procenty celkové konzumace vína. Jsou to stáčené nápoje do přinesených obalů, které nabízejí trafiky nebo jiné hygienicky a úrovní neodpovídající obchody. Masivní rozvoj tohoto prodeje nastal v posledních dvou letech, řekli Ondřej Beránek a Petr Černý z vedení skupiny Bohemia Sekt, největšího výrobce sektů a vín v ČR.

„Problémem je hlavně to, že se do stáčených vín zřejmě přelil černý trh z lihovin. Podvodníci se vrhli na pančování vína. Jeho kvalita je mnohdy strašná a prodávaný produkt není vůbec víno, ale chemická sloučenina,“ uvedl Černý. Podle Beránka je další možností nedeklarovaný dovoz vín, která jsou v ČR prodávána zpravidla jako atraktivní odrůdy - rulandské šedé nebo pálava. Za černým trhem podle manažerů stojí dobře organizované skupiny.

„Paradoxní je, že podle čísel z trhu od agentury ACNielsen se snížil od roku 2010 do letoška celkový prodej vína v maloobchodě o 40 procent. Jsme ale přesvědčeni, že celkový prodej rozhodně neklesl, ale pouze se přesunul do jiných obchodních kanálů,“ řekl Beránek.

Spotřeba tichých vín dokonce malinko roste, čemuž napovídají také čísla ze statistického úřadu sbíraná jinou metodou. Prodej značek moravských vín Bohemia Sektu roste za stejné období i ve dvouciferných číslech.

Stovky případů

Stáčené víno je podle Černého otevřená potravina, na níž by měly být uplatňovány stejné nároky jako na restaurace a prodej lahůdek. Prodejny, kde může zákazník přijít do styku s potravinou, by měla schválit hygiena.

„V poslední době, kdy se začíná medializovat černý trh s vínem, jsou na něj hodně zaměřené kontroly potravinářské inspekce,“ uvedl Beránek. Poslední kontroly zjistily stovky neregistrovaných provozoven, kde se stáčené víno nabízelo. Chování spotřebitelů se letos podle Beránka trochu mění k lepšímu, čísla ale budou až příští rok.

Pomohly by jednorázové obaly

Díky zvýšené nabídce stáčených nekvalitních vín se část spotřebitelů, preferujících nízkou cenu, přesunula do trafik. Často jsou přesvědčeni, že si kupují pálavu od moravského vinaře. „V lepším případě je to nějaká aromatická odrůda z Maďarska nebo Moldávie, v horším to nemá s vínem nic společného,“ uvedl Černý. Největším problémem je podle Beránka hrozba, že se sníží důvěryhodnost moravského vína.

„Prodej nekvalitních stáčených vín by omezilo, kdyby se prodávaly jen z jednocestných, výrobcem označených obalů, které by se nedaly znovu naplnit,“ uvedl Černý.

Podle něj dnes může koupit obchodník jeden sud od moravského vinaře, a pak do něj lije cokoliv a dále to prodává pod jeho jménem. Podobným problémem byly šestilitrové kanystry lihovin, jejichž eliminací se zamezilo velkému čachrování, dodal.