„Je jasně vidět, že jestli někomu rostou marže, tak jsou to řetězce, zatímco výrobci musí stále dohánět nárůst cen energií a mezd. Zároveň bojují s tím, že je obchodníci tlačí k nižším dodavatelským cenám,“ uvedla mluvčí komory Dana Večeřová.
Další souboj podle ní začal ke konci roku poté, co řetězce kvůli zvýšení DPH na potraviny z deseti na 14 procent zvedly spotřebitelské ceny již od konce podzimu. „Přesto po Novém roce opět začaly tlačit na výrobce, aby snížili dodavatelské ceny o pět až osm procent,“ podotkla. Výsledkem je, že výroba kvalitních potravin je ztrátová a lidé se vracejí k nejlevnějším a nejméně kvalitním výrobkům.
Obchodníci ale nesouhlasí a považují výčet potravin, jejichž cena za 15 let klesla nebo stagnuje, za ryze účelový. Ze statistik ČSÚ vyplývá, že u řady potravin naopak cena do roku 2010 výrazně stoupla, například u másla, hovězího masa či konzumního chleba.
„Také bych dovedl vybrat potraviny, na kterých je marže třetinová nebo poloviční. Je potřeba brát ceny v průměru a podle toho, jaký si vyberete spotřební koš,“ řekl deníku E15 prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka. „Nemám pocit, že obchodníci jsou ti, kteří vydělávají nejvíce – ziskovost maloobchodu je do jednoho procenta z obratu, u výroby to jsou tři až čtyři,“ dodal.
Podle něj by chtělo podobné zkoumání cen, marží a ziskovosti odborný a nezávislý přístup, například ve spolupráci s VŠE.
