Černý trh s alkoholem se za jedenáct let zásadně propadl
Razantní změnu v přístupu k černému trhu s alkoholem vyvolala právě před čtyřmi roky metanolová aféra. Stát tehdy vyslyšel letité stesky výrobců a distributorů lihovin, začal tvrději potírat černý trh a uspěl. Oproti prohibičnímu roku 2012 klesl černý trh na třetinu, oproti roku 2004 na pětinu.
„Opatřeními státu se podařilo černý trh výrazně omezit. Stále ale existuje,“ uvedl viceprezident Unie výrobců a distributorů lihovin Jiří Štětina a současně ředitel pro střední a jihovýchodní Evropu společnosti Rémy Cointreau. Podíl černého trhu činil před deseti lety téměř 37 procent.
Srazit se jej po metanolové aféře podařilo novými zákony o povinném značení lihu, zavedením povinného kamerového dohledu ve skladech s lihem či zavedením povinných kaucí a koncesí pro výrobce, dovozce a distributory lihovin.
Velikost nelegálního trhu odhaduje unie na základě rozdílu mezi celkovými tržbami podle statistik ministerstva financí a výší tržeb, jaká by měla být podle celkové spotřeby, kterou odhaduje Český statistický úřad. V roce 2004 tento rozdíl činil tři miliardy korun, v tragickém roce 2012 pak dvě miliardy. Loni to bylo už jen 646 milionů.
Na pokles černého trhu ukazuje i to, že spotřeba alkoholu v posledních letech stagnuje na zhruba 2,6 až 2,7 litru čistého lihu na osobu a rok, ale výběr spotřební daně roste. Lidé tedy více nakupují na legálním trhu. Podle unie ale zůstávají nevyřešené tři problémy.
Nedovolená výroba lihovin stále není trestným činem, ale jen přestupkem. V obchodech se dál prodávají lihoviny, jejichž cena je nižší než prostý součet spotřební daně a DPH. V restauracích se dál objevují výrobky z pěstitelských pálenic, které nelze prodávat a které mají sloužit jen pro osobní spotřebu.
