Češi sebrali 787 tun zářivek. Sběr však stagnuje kvůli lenosti spotřebitelů
Nejvíce se na zpětném odběru podílely firmy a obce. Domácnosti zatím zaostávají, na skládkách proto ročně zbytečně končí až 60 procent doma vyřazených úsporných světelných zdrojů. Oproti předchozímu roku celková bilance sběru „úsporek“ mírně poklesla o 1,7 procenta. „V některých krajích však sběr naopak rapidně vzrostl, například ve Středočeském kraji o 44 procent,“ vysvětluje Radoslav Chmela, zástupce společnosti Ekolamp.
Přitom povědomí o ekologické likvidaci má 83 procent spotřebitelů. V praxi však „úsporky“ recykluje pouze 40 procent domácností, a to navzdory stále vyššímu počtu míst, kde je možné úsporky odevzdat.
Vyřazené úsporné světelné zdroje lze vrátit v jakémkoli obchodě při nákupu nových, dále ve sběrných dvorech obcí či do malých sběrných nádob, které se nacházejí v obchodních centrech, na městských úřadech nebo v řadě firem.
Pramen: Ekolamp
Ve velkých obchodních řetězcích se postupně buduje síť společných nádob, do nichž je vedle zářivek možné odevzdat také malé elektrospotřebiče nebo baterie. Počet sběrných míst loni vzrostl už na 3693.
„Negativním trendem je neustálé zkracování průměrné vzdálenosti, kterou jsou spotřebitelé ochotni s vysloužilou zářivkou urazit. Loni to bylo 714 metrů, což je o 270 metrů méně než v předchozích letech. Zářivky tak většinou končí v komunálním odpadu a pak na skládkách,“ rekapituluje Chmela.
Struktura sběrných míst v roce 2012
Pramen: Ekolamp
Hlavním důvodem pro recyklaci úsporných zářivek je toxická rtuť, která je uvnitř světelného zdroje neškodná a pro svícení nutná. „Loni se jí podařilo zachytit odhadem 24,6 kilogramu a zpracovat více než 30 tun kovů nebo 670 tun skla. Pokud by se toto množství rtuti dostalo do přírody, mohlo by znečistit vodu v objemu více než jedné vodní nádrže Lipno či téměř 80 Máchových jezer,“ vypočítává Chmela.
