Šest pivovarských skupin, devětadvacet samostatných pivovarů a 280 minipivovarů loni uvařilo 19,65 milionu hektolitrů piva, meziročně to bylo o 2,3 procenta více. Na první pohled jsou čísla Českého svazu pivovarů a sladoven pozitivní. Jenže už pět let se pivovarům nedaří docílit předkrizové úrovně a překonat rekordní rok 2009.
„Jak jsme si vedli? Nic moc,“ říká upřímně předseda svazu František Šámal. V roce 2009 tuzemské pivovary vyprodukovaly 19,9 milionu hektolitrů piva. O rok později i kvůli zvýšení spotřební daně i úbytku turistů následoval prudký devítiprocentní pokles. A i když od té doby producenti převážně hlásí mírné růsty výstavu, na předkrizovou úroveň to stále nestačí.
K pozitivům trhu kromě vyššího zájmu o české pivo v zahraničí patří i pokles importu levného piva a stoupající spotřeba kvalitnějších ležáků na úkor výčepních desítek. Negativem je nejnižší podíl konzumace dražšího piva v restauracích v novodobé historii ve výši 41 procent. Ještě v roce 2009 přitom pivo v restauracích konzumovalo 51 procent spotřebitelů. Od té doby si ale lidé čím dál více kupují pivo domů.
O tématu si také přečtěte:
Stanislav Bernard: Pije se míň kvůli špatným hospodským
Ani výhled do budoucna není růžový. „Český konzument i nadále bedlivě zvažuje, jestli zajít do restaurace na točené, nebo si koupit levnější pivo v supermarketu,“ míní Šámal. V celém oboru navíc panují obavy z důsledků vládních opatření typu elektronické evidence tržeb, zákazu kouření a rušení hracích automatů, která by měla na restaurace dopadnout v příštím roce.
„Pokud by se naplnily krizové scénáře a třetina hospod zejména venkovských skončila, výrazně by to ovlivnilo i prodej piva, který představuje až 25 procent tržeb restaurací a hospod,“ dodal.
Pivovary se tak snaží lidi zpět do restaurací přilákat nejrůznějšími způsoby. Například tuzemská jednička Prazdroj stejně jako mnohé další výčepní a majitele hospod vzdělávají v tom, jak se starat o pivo a správně jej čepovat. Další cestou je snaha do restaurací čím dál více dodávat jiné typy piv než do maloobchodní sítě.
„Rozhodli jsme se, že budeme dodávat do restaurací limitované edice piva, které se do obchodů nedostanou. Velmi se nám tak osvědčil nepasterizovaný Gambrinus a Gambrinus z prvního chmele. Přineslo to velký ohlas a hodláme v tom pokračovat,“ řekl komunikační manažer Prazdroje Vladimír Jurina.
Jan Šuráň: Boom minipivovarů je celosvětový trend
Na začátku devadesátých let existoval v Česku jediný minipivovar, turisty obležená restaurace U Fleků. V posledních letech jejich počet raketově stoupl na zhruba 280 a letos má překonat tři stovky. Na produkci je to ale stále jen procento, byť mnohými pivaři velmi vítané, říká šéf svazu minipivovarů Jan Šuráň.
E15: Co je důvodem neustálého růstu počtu minipivovarů?
Je to populární. Důvodem je skutečnost, že se minipivovar stal zajímavou a vyhledávanou investici pro lidi, kteří dokázali vydělat peníze v jiných oborech, například ve stavebnictví nebo IT. Investici do minipivovaru považují za lepší než mít peníze jen v bance. Pro mnohé je to také koníček či hračka.
Minipivovarů bude přibývat, trh ještě není saturován. Boom je patrný po celém světě. Ve Spojených státech s tím začali před čtyřiceti lety. Nyní mají 3500 minipivovarů a ročně přibývají další stovky. Podobně je tomu v Anglii nebo Německu, zejména na jeho severu, kde je přes 800 minipivovarů. Jsme součástí trendu, není to nic extra výjimečného – snad až na ten ohled, že na počet obyvatel máme minipivovarů již téměř nejvíce na světě.
E15: Jaký je výstav a obrat minipivovarů? A uživí se vůbec všechny?
S počtem minipivovarů roste i jejich výstav. Zatím se všechny uživí. Výstav meziročně stoupl přibližně o 20 procent a produkují přes 200 tisíc hektolitrů. Ve finančním vyjádření to znamená kolem 800 milionů korun.
E15: Existuje i v době velkého nárůstu minipivovarů stále dostatek zkušených sládků, anebo jich začíná být nedostatek, protože tolik jich školy každoročně neopustí?
Zkušených sládků je málo a začínají se nedostávat. Minipivovarů za poslední tři roky přibývalo v průměru padesát ročně a sládků asi jenom dvacet. Přibývá proto sládků, kteří obsluhují více minipivovarů. Sládek výrobu garantuje a jezdí jen vařit, o zbytek se stará zaškolený člověk. Znám sládky kteří se takto starají i o čtyři pivovary
