Lesní obory si v posledních letech oblíbila i řada českých miliardářů. Spíše než ekonomický efekt ale od nich žádají především zajištění soukromí a možnost oddělit se hradbou košatých stromů od okolního světa. Symbolem významu tuzemských obor pro boháče může být fakt, že už pár let má svůj oplocený kousek země s oázou pro stádečko daňků na dohled od Prahy i nejbohatší muž Česka Petr Kellner.
„Pro běžné návštěvníky je vyznačena a vyhrazena horní část obory. Ostatní úseky obory jsou dočasně uzavřeny. Jejich návštěva bude možná po dohodě po ukončení aklimatizace dovezené zvěře,“ visí od srpna 2016 na webových stránkách obecního úřadu středočeské Ptice informace o přístupnosti Kellnerovy obory Podkozí o rozměrech přibližně dvakrát půldruhého kilometru.
Kellner zdaleka není sám, a to ani ve Středočeském kraji. Před necelou dekádou koupil zámek Koloděje spolu s přilehlou oborou za zhruba čtvrt miliardy korun podle loňského žebříčku E15 Premium dvanáctý nejbohatší muž Česka Tomáš Chrenek. Na rozdíl od jeho bezpodmínečně nepřístupné obory nabízí jiný miliardář Leoš Novotný, někdejší majitel potravinářského gigantu Hamé, svou oboru Radějov nedaleko moravského Hodonína zámožné lovecké klientele. Několik desítek střelců ročně zaplatí za jelení trofej částky ve statisících korun.
Široké veřejnosti nepřístupná je i nedaleká další moravská obora Obelisk patřící miliardáři z Břeclavska Františku Fabičovicovi. Král byznysu se sanitární technikou a jako jediný boháč a oborník v jedné osobě – absolvoval lesnickou vysokou školu a se zhruba třímiliardovým majetkem se loni vešel do sedmdesátky nejbohatších obyvatel Česka – původně suchou oblast zavodnil a zároveň zaplnil populací daňků a jelenů. Za to mu někteří ekologové kritizující loveckou aktivitu v oblasti nemohou dodnes přijít na jméno.
V Česku existují bezmála dvě stovky lesních obor povětšinou ve správě soukromníků či firem. Řada z nich je zároveň pro veřejnost nepřístupná.
