Chci se stát stromem a navždy dýchat. O proměně smrti v nový život uvažuje stále více lidí

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Rolls-Royce

Korálové pohřebiště
Korálové pohřebiště
Korálové pohřebiště
4
Fotogalerie

Koronavirus přinesl do Česka nový pohled na smrt. Kvůli protiepidemickým opatřením přibývá kremací bez rozloučení, sílí však také trend vnímat smrt jako začátek dalšího života nebo impulz pro vědecký pokrok a nové poznatky.

Česko je kremační velmocí. Podle Asociace pohřebních služeb probíhá 97 procent pohřbů zpopelněním. Mnoha pozůstalým však hrst chladného popela v urně uložené v kolumbáriu nestačí. „A to je jeden z důvodů, proč poptávka po alternativních pohřbech roste,“ říká Blanka Dobešová, zakladatelka přírodního hřbitova v pražských Ďáblicích, kde se popel ukládá ke kořenům stromů.

Podle současné české legislativy se smí popel zemřelého uložit do půdy v přírodě pouze se souhlasem majitele pozemku. „Hodně lidí si dokonce myslí, že je to úplně zakázáno, ale stejně to dělají. Pokud se ale člověk rozhodl zasadit strom nad uloženým popelem a chce, aby ten strom vydržel déle, vyplatí se o svolení požádat,“ doporučuje Dobešová.

Popel pro nový život

Aby uspokojili poptávku po přírodních pohřbech, plánuje Dobešová ve spolupráci s ředitelem Pohřebního ústavu Prahy založit louku vzpomínek, kde by se nezpopelněná těla pohřbila v přírodním prostředí. „Jsou lidé, kterým záleží na tom, aby odešli šetrně k přírodě, a jsou si připravení připlatit za to, aby se z nich v budoucnu stala louka,“ vysvětluje pohřebnice. Pohrává si také s myšlenkou využití mycelia, tedy podhoubí, pro urychlení rozkladu. „Houby jsou inteligentní organismy, navíc neutralizují těžké kovy, které lidské tělo obsahuje,“ podotýká.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!