„Samotná směrnice ještě není takovým zlem, kromě toho, že jsou v ní chyby a určité nelogičnosti. Vadí nám však její interpretace Evropskou komisí,“ říká Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR (AOBP).
Z pohledu našich zbrojařů je směrnice namířena proti malým zemím. Evropská komise totiž bojuje pouze proti offsetům a naprosto pomíjí jiné formy státní pomoci v oblasti obranného průmyslu. Neruší nástroje tzv. tržní distorze – jako je například masivní podpora výzkumu a vývoje tuzemských firem dotacemi, či zvýhodňování státem vlastněných firem.
A o co ve směrnici jde? Tak, jak ji vykládá Evropská komise, by měly všechny státy EU zrušit od 21. srpna nepřímé offsety (s čím AOBP souhlasí) a přímé používat nikoliv jako nástroj hospodářský, ale jako obranně-bezpečnostní. De facto musí být offsety v té podobě, jak fungovaly doposud, ve všech zemích EU zrušeny. Mohou být používány pouze ve výjimečných případech a raději pod jiným názvem.
Stát si například pořídí ze zahraničí strategickou komunikační síť pro ozbrojené síly. V rámci národní bezpečnosti předepíše dodavateli, že určité komponenty bude vyrábět domácí výrobce a že domácí firma bude zabezpečovat servis a provoz. To by neodporovalo novým pravidlům, protože je tam zájem národní bezpečnosti. Existuje však riziko, že když nebude vládní strategický dokument, který přesně definuje, o jaké technologické a průmyslové kapacity státu jde, tak pak to Evropská komise může napadat jako pokus vyhnout se tržnímu prostředí.
Offsetová praxe představovala jeden z mála nástrojů, které používaly ekonomicky slabší země k pronikání do uzavřených řetězců primárních kontraktorů. Nutily silné státy ke kooperaci a ve svém důsledku umožňovaly existenci obranného průmyslu napříč EU a ne pouze v několika dominujících zemích.
Vedení AOBP se domnívá, že naše vláda s velkou pravděpodobností na některém z nejbližších zasedání vyhoví požadavkům, a dosavadní offsetovou praxi zruší. Ta přinášela českému průmyslu ročně zakázky zhruba za 3,5 miliard Kč. K omezení offsetů přistoupil na nátlak Bruselu již kabinet Jana Fischera.
Autorka je redaktorkou týdeníku Euro
