Mladí lidé byli od začátku hospodářské krize zvláště zasaženi zhoršením situace na trzích práce v rámci Eurozóny
Nezaměstnanost mladých lidí v Eurozóně je strukturálně vyšší než celková nezaměstnanost a tato propast se od začátku hospodářské krize zvyšuje. Na konci roku 2012 míra nezaměstnanosti v kategorii mladých lidí do 25 let činila v Eurozóně 24 % ve srovnání s celkovou nezaměstnaností ve výši 12 %.
Rozdělení podle jednotlivých zemí ukazuje na velice různorodé výsledky. Některým zemím se daří poměrně dobře, zvláště Německu, kde míra nezaměstnanosti mladých činila na konci roku 2012 pouze 7,9 %. Situace je naopak alarmující v okrajových zemích: míra nezaměstnanosti mladých lidí do 25 let činí v Itálii 37 %, v Portugalsku 38 %, Ve Španělsku 55 % a v Řecku 58 %.
Tento obrázek je ještě horší, pokud vezmeme v úvahu míru nezaměstnanosti v kategorii NEET (mladí lidé, kteří nejsou zaměstnáni, nestudují ani se neúčastní odborné přípravy), která se ve většině evropských zemí za posledních pět let prudce zvýšila.
Je nutné, aby vlády uskutečnily reformy vyššího školství, aby tak lépe přizpůsobily vzdělání potřebám reálného trhu práce. Průměrná doba nezaměstnanosti mezi dokončením vzdělání a prvním zaměstnáním je velmi dlouhá v Řecku, v Itálii a ve Španělsku, což potvrzuje jistý nesoulad mezi kvalifikací a pracovním trhem. Podpora učňovského školství, odborného školení nebo odborných stáží znamená vhodný způsob, jak zlepšit zaměstnatelnost mladých lidí právě vstupujících do pracovního procesu.
V tomto případě mohou jako příklad sloužit dvě země s nejnižší mírou nezaměstnanosti mladých: Německo a Rakousko (na konci roku 2012 to bylo v Německu 7,9 % a v Rakousku 8,7 %).
V Rakousku zavedla vláda politiku podpory učňovského školství prostřednictvím programu „Training Guarantee“: Mladí lidé, kteří nemohou najít společnost, kde by mohli absolvovat obornou praxi, mají možnost školení ve veřejném středisku. I když se může zdát, že tato reforma je pro stát nákladná (15 000 eur za jednoho účastníka), ukazuje se, že má skutečný vliv na nezaměstnanost mladých a je stále ještě úspornější než příspěvky v nezaměstnanosti.
Trh učňovského školství je v Německu podstatně svobodnější: neexistuje tu daň za vyučení (například oproti situaci ve Francii) a firmy přímo financují učňovská střediska, což znamená, že nabídka pracovní síly je lépe přizpůsobena poptávce. Učňovské školství, které je zajímavé pro 55 % mládeže, se v Německu považuje za nejlepší formu technického vzdělání.
Kompletní zprávu naleznete na www.eulerhermes.cz.
