Hřišť je v Česku sto, z toho polovina devítijamkových, zbytek osmnáctijamkových a větších. „Na jedno hřiště tak připadá v průměru tři sta aktivních hráčů,“ uvedl Jan Loužecký z TeeTime na letošní řádné konferenci České golfové federace.
A to je málo. Hřiště, do nichž jejich majitelé investovali miliardy, proto vesměs nevydělávají.
Hledá se silný sponzor
Odhaduje se, že česká hřiště utrží ročně na poplatcích za hru v průměru deset až dvacet milionů korun. Samozřejmě existují výjimky, špičkové rezorty mohou vybrat i padesát milionů. Pokud pořádají komerční turnaje, nasadí vysoké poplatky za hru, klubové poplatky. Jenže v tom případě mají také mnohem vyšší náklady na provoz, na údržbu hřiště.
Jedno z lepších hřišť je v Karlových Varech. Jmenuje se Cihelny a má osmnáct jamek. Podle výročních zpráv měla akciová společnost Golf Resort Cihelny za rok 2011 tržby 14 milionů, o rok později 12 milionů a loni 11,7 milionu korun. Ztráta naopak rostla: v roce 2011 činila 5,5 milionu, v roce 2012 to bylo 6,5 milionu a 2013 už 12,8 milionu korun.
Podobně je na tom většina dalších společností. Odhaduje se, že jen asi deset z nich vydělává, zhruba dvacet pět jich je na nule a zbytek prodělává.
Návratnost nákladů? Zapomeňte
Čisté náklady na výstavbu jedné golfové jamky se pohybují podle golfového architekta Jakuba Červenky od jednoho do tří a půl milionu korun. „Záleží na tom, zda je hřiště nízkonákladové, nebo dražší,“ řekl. Průměrná cena hřiště ve střední a východní Evropě nižší až střední kvality tak podle KPMG v současnosti činí asi 1,5 milionu eur (čtyřicet milionů korun). Ovšem u drahých rezortů je podstatně vyšší.
Většinový majitel holdingu Unimex Group Jiří Šimáně postavil kvalitní osmnáctku u Rudné nedaleko Prahy. Inspirovala ho vysoká úroveň vídeňské Fontány, jednoho z nejkrásnějších hřišť Evropy. „Celková investice do areálu Albatross včetně údržby se pohybuje kolem 450 milionů korun,“ řekl v rozhovoru pro E15. A přiznal, že si nemyslí, že by se mu ta investice někdy vrátila. „Ledaže bych celý rezort někdy prodal. Ale kvůli tomu jsem se do toho projektu nepustil.“
Golfová pohádka se chýlí ke konci
Zkraje devadesátých let stavěli hřiště převážně restituenti. Vzniklo mnoho obyčejných hracích ploch, náklady na ně činily deset až dvacet milionů korun. Později začali budovat hřiště byznysmeni, kteří si představovali, že to bude dobrá a rychle návratná investice. Anebo jako v případě Jiřího Šimáně lidé, kteří si prostě chtěli udělat radost. Ti už stavěli hřiště na mnohem vyšší úrovni.
Rekord byl zaznamenán v letech 2001 a 2004. Tehdy zahájilo provoz jedenáct hřišť. Od roku 2008 to byla v průměru už jen čtyři ročně. Loni pouze dvě. A letos jen jedno. Tedy přesněji: nové hřiště v České Lípě otevřelo první čtyři jamky, slavnostní zahájení provozu celé devítky se chystá až příští rok.
Golfová pohádka ve středu Evropy tak zřejmě končí. Nikde okolo České republiky se totiž nic podobného nepřihodilo. V mnohem větším Polsku je podle internetových stránek top100golfcourses pouze pětadvacet a na Slovensku šestnáct hřišť.
Jaroslav Matějka: Méně je více
