Balík tří zákonů regulujících hazard v Česku vstoupí v platnost od ledna příštího roku. Jedna zásadní věc však mezi nimi určitě nebude – informační systém, o kterém samo ministerstvo financí hovoří jako o páteři nové regulace. Jeho součástí je rovněž databáze všech lidí, kteří hrají ruletu a poker nebo sázejí přes internet včetně gamblerů a firem pohybujících se dosud v šedé zóně trhu. Přehled o hráčích tak budou mít stejně jako dosud jen samotné firmy nabízející nyní sázení nebo od ledna internetovou ruletu či poker.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) přitom ještě na podzim při předkládání nových zákonů nabádal poslance, aby nepodávali pozměňovací návrhy, kvůli kterým by se nové zákony a výstavba IT systému od ledna 2017 nestihly. Zákony – jejichž hlavní součástí je i zvýšení daní z výherních automatů z nynějších 28 na 35 procent – v platnost v daném termínu vstoupí, informační systém se ale nestihne.
Důvodem je, že stát již podruhé prodloužil termín pro podání přihlášek firem v tendru za zhruba tři sta milionů korun, nyní do 7. září. Vymyslet a spustit systém tak vítězná firma do Nového roku nemůže stihnout.
Ministerstvo tvrdí, že s pozdějším spuštěním informačního systému se počítalo od začátku. „Nová legislativa týkající se hazardu řádně nabude k 1. lednu 2017 účinnosti včetně registrace hráčů. Jedinou výjimku představuje právě zavedení povinností spojených se zmíněným IT systémem, které je od počátku koncipováno s pozdějším startem,“ uvedl Filip Běhal z tiskového oddělení ministerstva financí.
Důvodem druhého posunutí termínu je podle ministerstva řada dotazů od případných uchazečů, na základě kterých se stát snaží vylepšit podobu tendru. „Naší prioritou je, aby byl vybrán kvalitní systém za nízkou cenu, který bude v budoucnu dlouhodobě dobře fungovat,“ míní Běhal. „Z toho důvodu preferujeme podobně jako například v Rakousku, aby byl náběh tak obsáhlého systému postupný, namísto spěchu, který by mohl v budoucnu přinést více škody než užitku,“ podotkl.
Stát už podruhé prodloužil termín pro podání přihlášek v tendru za zhruba 300 milionů korun.
Loterijní firmy jsou s vývojem smířeny. „Podle našeho názoru se to nedalo stihnout, proto s tím zákon počítá formou přechodných ustanovení a Velký bratr bude připojen dodatečně. Od 1. ledna platí vše pro novou regulaci, jen databáze hráčů – včetně těch vyloučených – nebude fungovat. Vše ostatní se normálně rozběhne,“ sdělil šéf Asociace provozovatelů kurzových sázek Marek Herman.
Rovněž podle tuzemské sázkové dvojky Fortuny se se zpožděním počítá. „Velký bratr opravdu bude až někdy v roce 2018. Prakticky to znamená jen to, že zatím nevznikne centrální registr hráčů se seznamem vyloučených osob. Všechna ostatní ustanovení zákona normálně platí včetně sebeomezujících opatření, on-line kasina, registrace všech hráčů a dalších věcí,“ konstatoval mluvčí Fortuny Petr Šrain.
Stát vypsal zakázku na infosystém k zákonům o hazardu za stovky milionů
Josef Bouška: Cenzura aneb Stát jako špatně řízená firma
Vyjádření ministerstva financí
Ministerstvo financí opět uvádí na pravou míru hrubé nepřesnosti v „poplašném“ článku o údajném odložení startu regulace hazardu. Tvrzení, že provozování hazardních her bude do spuštění připravovaného IT systému probíhat bez kontroly státu je absurdní a již s ohledem na současný stav se zjevně jedná o nesmysl. Již v současnosti, kdy pro oblast hazardu ještě platí „stará“ legislativa, má každý držitel povolení k provozování loterií a jiných podobných her řadu povinností. Mj. musí orgánům státního dozoru na své náklady zřídit dálkový, nepřetržitý a zabezpečený přístup k datům generovaným technickými herními zařízeními, který neumožní ovlivňování žádných parametrů. Orgán státního dozoru je díky tomu schopný neprodleně po odeslání požadavku získat aktuální data z počítadel každého technického zařízení v kategoriích vloženo (IN) a vyplaceno (OUT). Tento požadavek na zřízení přístupu k datům bude zachován i v případě provozování hazardních her dle nové legislativy od 1. 1. 2017, a to ve formě podmínky uvedené v základním povolení k provozování a následně ve vyhlášce upravující způsob oznamování a zasílání informací a přenosu dat provozovatelem orgánům vykonávajícím státní správu, která sjednotí podmínky poskytování těchto dat.
Je tedy zjevné, že orgán státního dozoru bude mít k dispozici data, ze kterých je možné dovodit, zda provozovatel dodržuje podmínky provozování stanovené zákonem. Navíc orgán státního dozoru vykonává kontroly dle kontrolního řádu, na jehož základě disponuje řadou oprávnění, například možností provedení kontrolního nákupu, pořizování obrazových nebo zvukových záznamů a vyžádání si dokumentace. Oprávnění orgánu státního dozoru navíc rozšiřuje právě zákon o hazardních hrách, který od 1. 1. 2017 orgánu státního dozoru umožňuje vstup do staveb, na pozemky a do dalších prostor, včetně obydlí, dává mu právo testovat hrací zařízení a právo zadržet věc, je-li důvodné podezření, že v souvislosti s jejím užíváním dochází k porušování zákona.
Druhou dezinformací v článku obsaženou je opakované tvrzení o tom, že se do konce roku nestihne již zmíněný start IT systému na kontrolu hráčů. Nelze nestihnout něco, co nemá pevně stanovený termín. IT systém, jak již bylo několikrát deklarováno k 1.1.2017 spuštěn nebude a nikdy ani být neměl. Zákon o hazardních hrách výslovně počítá s tím, že určité povinnosti provozovatelů budou odloženy, tedy, že nebude třeba je začít plnit od 1. 1. 2017, ale do roka od okamžiku, kdy bude ministerstvem vyhlášena technická specifikace. Kdyby se původně počítalo se spuštěním systému od 1. 1. 2017, jak článek naznačuje, nebyl by důvod v přechodných ustanoveních zákona povinnosti s ním spojené odkládat. Nemožnost vymyslet, vytvořit a spustit tak náročný systém do několika měsíců po přijetí zákona byla předkladateli zákona zřejmá již v průběhu legislativního procesu. Z toho důvodu byly právě některé povinnosti zákonem odloženy vzhledem k tomu, že adekvátní, byť ruční a administrativně náročnější, kontroly povinných subjektů lze řádně vykonávat i před spuštěním chystaného IT systému.
