Až se začátkem příštího roku vyčlení z České pošty její jediná výdělečná divize Balíkovna, očekává státní podnik ze svozu, zpracování a doručování komerčních balíkových zásilek dál peníze. Především proto, že letos bude pokračovat ve stamilionových investicích do Balíkovny a sám potřebuje výrazně omladit technologie a informační systémy. Balíkovna chystá nové služby a další rozšiřování sítě samoobslužných boxů nebo flotily elektromobilů.
Jak přesně stát naloží s budoucími výdělky Balíkovny, jejíž tržby se odhadují v rozmezí od šesti do sedmi miliard korun, zatím není jasné. Složité rozdělení stávající České pošty s dvaadvaceti tisíci zaměstnanci a vznik nového, čistě komerčního subjektu s možnou soukromou účastí se teprve rozbíhá.
„Za nás bude důležité hlavně to, aby zisky z dalších aktivit Balíkovny dál putovaly do České pošty. Do Balíkovny jsme investovali a ještě budeme investovat značné částky a chceme, aby se nám tyto prostředky vrátily,“ řekl e15 generální ředitel státního podniku Miroslav Štěpán.
S ohledem na délku legislativního procesu v parlamentu Štěpán odhaduje, že osamostatnění Balíkovny včetně její přeměny na státní nebo polostátní akciovou společnost bude dokončeno v horizontu jednoho roku. Původní termín stanovený na leden 2025 se kvůli projednávání návrhu zákona o transformaci České pošty poslanci a senátory může posunout. Normu nyní upravují předkladatelé na základě připomínek z mezirezortního řízení, pak ji posoudí vláda a zákonodárci.
„Obecně lze říci, že akciová společnost Balíkovna by byla ve vlastnictví státu. Její veškeré případné příjmy by byly příjmem státního rozpočtu,“ uvedl mluvčí ministerstva rezortu vnitra Ondřej Krátoška.
Tvrdé soupeření o balíky
Balíkovna s 5,5 tisíce pracovníky vznikla před šesti lety a vynakládá stovky milionů korun, aby si udržela pozici na velmi konkurenčním a rychle se rozvíjejícím hřišti. Současná organizační složka pošty ovládá zhruba třetinu tuzemského trhu, letos plánuje výrazně posílit. Stávajících více než 8,5 tisíce obslužných míst rozšíří do konce roku o 1500 nových boxů se žlutomodrým logem. Zároveň zahájí provoz nové sítě boxů Penguin a představí projekt Mezinárodní Balíkovna.
Letošním hitem mají být sdílené a privátní boxy pro bytové a rodinné domy. Šéf Balíkovny Lukáš Rampas očekává do této oblasti masivní investice. „Před měsícem jsme spustili největší tuzemský balíkový třídicí stroj v Ostravě-Mošnově, je ještě větší než ten, který je v Malešicích. Teď máme dva hlavní uzly, celkem sedm třídicích center a téměř šest desítek dep,“ popsal Rampas. Letos také Balíkovna nahradí 250 vozidel novými elektroautomobily. Loni zpracovávala okolo čtvrt milionu zásilek denně, o Vánocích až půl milionu.
Pokud bude vláda připravena investovat do Balíkovny, aby neztratila postavení na trhu, může podle Rampase zůstat v rukou státu, například jako zajímavá strategická investice. „Když na to ale vláda připravena není, byla by škoda nechat značku skomírat, aby si určité tuzemské nebo zahraniční subjekty tržní podíl Balíkovny rozebraly,“ soudí ředitel Balíkovny.
Nynějším klíčovým úkolem pošty je vytvořit ze svojí divize ekonomický subjekt, který bude nezávislý na poštovní licenci a státním rozpočtu. „Myslím, že jiné řešení než akciová společnost není. Legislativa říká, kdo by se měl stát zakladatelem, majitelem. Může to být ten či onen rezort,“ dodává Štěpán. Balíkovna by tedy mohla dál spadat pod rezort vnitra jako pošta, případně pod ministerstva průmyslu a obchodu či financí, které spravují jiné státní firmy.
Prodej jen části akcií firmy
Po vzniku nové akciovky počítá vláda se vstupem soukromého kapitálu, který by v Balíkovně držel jen část akcií. „Jednají o tom ekonomičtí ministři. Neměla by to být čistá privatizace,“ zdůraznil šéf rezortu vnitra Vít Rakušan (STAN).
Prodej podílu by podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mohl zajistit peníze na samotnou přeměnu České pošty, která v posledních letech vykazuje záporné hospodaření. Nové vedení firmy v čele se Štěpánem v minulém roce snížilo ztrátu o jednu miliardu korun na 756 milionů. Nejtvrdším a regiony nejvíce kritizovaným krokem bylo zrušení tří stovek poboček na aktuálních 2900.
„Případný výnos z Balíkovny by znamenal transformační peníze pro Českou poštu, aby se nemusely hledat dodatečné zdroje ve státním rozpočtu,“ míní Stanjura.
Opozice možný prodej podílu kritizuje. Stát se podle místopředsedkyně poslanců ANO Jany Mračkové Vildumetzové připraví minimálně o část zisků a dál bude dotovat základní poštovní služby. „Asi jsme nic jiného nečekali, do současné chvíle nevíme, co bude transformace České pošty obnášet,“ uvedla Mračková Vildumetzová.
Pošta se musí modernizovat
Státní podnik se má do roku 2026 přeměnit na kontaktní místo úřadů s občany, které bude poskytovat moderní a lidmi skutečně požadované služby včetně zákonem daného doručování listovních zásilek a peněžních poukázek na jakoukoliv adresu v Česku. Zřejmě zahrne i některé bankovní služby, které nahradí zrušené či neexistující bankomaty na venkově.
Česká pošta musela dříve držet balíkové portfolio, které je ale dnes téměř vytlačeno z podmínek poštovní licence. I to je důvod, proč má Balíkovna nezávisle působit na velice rychle rostoucím trhu svozu, zpracování a doručování komerčních balíkových zásilek.
Transformace si však vyžádá až jednotky miliard korun. Je například potřeba oddělit technologické a informační systémy pošty a Balíkovny a ty poštovní výrazně modernizovat.
„Není tajemstvím, že technologické postupy a IT řešení České pošty jsou zastaralé. Třeba IT už je dvacet let, což je v podstatě katastrofa. U technologických procesů je pak velká míra lidské práce. Musíme jít cestou digitalizace, automatizace. Jedině tak budeme schopni obstát na konkurenčním trhu,“ upozorňuje Štěpán.
