Polovina obcí využívá umělou inteligenci, větší efektivitě ale brání nedostatečná edukace zaměstnanců
Přes padesát procent obcí do 2500 obyvatel již do svého fungování zavedlo umělou inteligenci (AI). Nejčastěji ji využívají ke generování textů, obrázků či ke komunikaci s občany. Efektivnějšímu použití, například v rámci automatizace úřední agendy, brání zejména nízké povědomí pracovníků obecních úřadů o možnostech, které AI nabízí, ale také právní či etické nejasnosti a nedostatečné proškolení, vyplývá z průzkumu České asociace umělé inteligence (ČAUI).
Z 51 procent obcí, které AI nástroje využívají, hodnotí 45 procent jejich nasazení do provozu neutrálně, 49 procent pak výhodně. Pouze nepatrná část si myslí, že umělá inteligence neměla pro chod obce příliš velký či žádný přínos.
Obce však umělou inteligenci využívají zejména k jednodušším činnostem, jako je generování textů a nápadů nebo komunikace s občany. K řešení právní agendy či automatizaci úředních úkonů používá AI pouze zlomek z nich. Za hlavní limitující faktor pak třetina vesnic a městeček označuje nízké povědomí o umělé inteligenci obecně. Patnácti procentům chybí vize, stejnému množství také nedostatečně proškolený personál a totožné procento označuje za největší překážku právní či etické nejasnosti.
Školení i nové nástroje pro obce
Právě tyto překážky související se zatím nedostatečnou edukací chce vláda do budoucna rozptýlit. „Jedná se o jednu z věcí, kterou se nyní kromě otázek legislativy a infrastruktury, například výstavby AI gigafactory, intenzivně zabýváme. V září či říjnu plánujeme spustit školení pro státní správu, do kterého se budou moci zapojit právě i zaměstnanci na obecních úřadech,“ říká vládní zmocněnec pro AI a náměstek ministra obchodu a průmyslu Jan Kavalírek (TOP 09).
Chystané edukační programy jsou součástí iniciativy AI National Skilling Plan, na které vláda spolupracuje mimo jiné s akademickou sférou, konkrétně Karlovou univerzitou, ČAUI a společností Microsoft. Školení mají probíhat zejména formou online videokurzů, z nichž velká část už je podle Kavalírka hotová.
„S ministerstvem vnitra také vytipováváme možnosti, jak by šlo AI jako první ve státní správě nasadit. Zejména zkoumáme možnosti v přenesené působnosti, protože tato agenda je přes všechny obce stejná, takže by tam bylo možné vytvořit nějaké AI nástroje, které by se jim daly k dispozici,“ dodává Kavalírek.
O potřebě větší odborné pomoci pro obce je přesvědčen i předseda ČAUI Lukáš Benzl. „Nedostatek příkladů dobré praxe a odborná pomoc je větší překážkou než nedostatek finančních prostředků či nevyhovující technická infrastruktura. Proto se snažíme dlouhodobě vytvářet prostředí pro podporu metodického rozvoje technologií využívajících AI,“ komentuje.
Zmíněnou finanční náročnost považuje za hlavní problém umělé inteligence 13 procent obcí, pět procent ji pak vidí v nevyhovující technické infrastruktuře. Pouze 4 procenta uvádějí, že největší překážkou je odmítání AI ze strany pracovníků.
